Jiří Lehký ze Správy CHKO Beskydy se už léta ve spolupráci s Českou společností ornitologickou podílí na sčítání druhů ptáků. V oblastech, jimiž prošla kalamita kůrovce, za tu dobu zaznamenal obrovskou proměnu. Zarůstající plochy po vykácených smrčinách lákají zcela nové druhy ptáků.
„Například na Libavé byly před patnácti lety vysoké smrčiny, kde se vyskytovalo poměrně málo druhů. Například skřivan polní by tam neměl šanci. Teď jde o pomalu zarůstající paseky, druhově mnohem bohatší,“ popsal Lehký.
Nové ptačí osazenstvo na vytěžených plochách po kůrovci tvoří zbytky původních druhů, třeba sýkory, kosi či pěnkavy. Nově pak druhy vázané na otevřená prostranství, jako jsou právě skřivani či strnadi, i ptáci, kteří mají rádi křovinné patro, jež ve smrčinách chybí.
„Také obecně v Beskydech pozorujeme ústup druhů, které jsou citlivé na celistvost lesního porostu, to je například lejsek malý, a druhy nové,“ doplnil Lehký s tím, že proměna krajiny je po kůrovcové těžbě poměrně rychlá. Jakmile holiny začnou zarůstat travinami, už se objevují první živočišné druhy.
A nejde jen o ptáky. Třeba v Jeseníkách na místě někdejších smrkových monokultur, tedy lesa, kde zcela chybí bylinné patro, již stačil vyrůst podrost, který láká pestrou škálu druhů motýlů i brouků.
Pestřejší prostředí přináší pestřejší život
Právě výskyt brouků a jejich jednotlivých druhů v krajině po napadení kůrovcem budou v následujících letech odborně mapovat pracovníci Správy CHKO Jeseníky. „V národní přírodní rezervaci Rejvíz jsme založili systém ploch, kde zkoumáme biodiverzitu brouků,“ vysvětlil zoolog Vít Slezák.
Odborníci nejprve zmapovali, jaké druhy brouků tam žily před napadením porostů kůrovcem. Teď budou dlouhodobě sledovat, jak se jejich skladba mění.
„Očekáváme, že se biodiverzita, tedy počty různých druhů, zvýší. Už nepůjde jen o druhy vázané na smrk. Když je pestré lesní prostředí, je pestřejší i složení druhů. Chceme mít tento předpoklad podložený výzkumem,“ doplnil zoolog Správy CHKO Jeseníky.
Krajina v mnoha částech regionu se kvůli kůrovci proměnila od základu a mnohdy na velkých plochách. Urychlit její obnovu například v Jeseníkách pomáhají i dobrovolníci.
Změny pozorují i brigádníci
Od minulého týdne teď pracují v okolí Města Albrechtic na Krnovsku. Připravují půdu na holinách pro další výsadbu, opravují oplocenky chránící mladé stromky, vytrhávají invazní netýkavky a u mokřadu připravují kryty pro obojživelníky. A vidí rozdíl.
„Čtvrtý rok po sobě se vracíme. Je znát, že práce má smysl. Holiny zarůstají a vybudované tůně poskytují útočiště hmyzu i obojživelníkům,“ komentoval Jiří Beneš, vedoucí dobrovolnického týdne z Hnutí Duha. Podle ochránců je velmi důležité co nejdříve porosty obnovit a zabránit degradaci půdy.
Každý rok se po kůrovci osazují tisíce hektarů krajiny. Lesy České republiky, které v kraji spravují zhruba polovinu lesních ploch, letos v regionu plánují zalesnit celkem 5 293 hektarů. Nejvíce na Bruntálsku, ale také Jablunkovsku a Vítkovsku.
