Neefektivní a bez harmonogramu. Takový je podle ostravských ekologů Program na zlepšení kvality ovzduší za 21 milionů korun, který ministerstvo životního prostředí vydalo letos v dubnu.
„Chybí tam kontrola kroků a není řádně specifikováno, jak se sníží imise v ovzduší. Program navíc upozaďuje průmyslové znečišťovatele. Je to jen soubor obecných opatření,“ zmínila ředitelka Čistého nebe Anna Plošková.
Výtky ale ministerstvo považuje za nepodložené. „Dneska bohužel může kdokoli žalovat kohokoli, aniž by měl řádný důvod. Program vznikl ve spolupráci s odborníky, kteří na základě navržených opatření potvrdili, že jejich realizace povede ke zlepšení ovzduší do roku 2020,“ reagovala mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.
To si ale nemyslí mezinárodní tým právníků Frank Bold, který se k žalobě připojil. „Uvedu sice banální, ale výstižný příklad. V programu se uvádí, že výsadba stromů pomůže snížit imise, protože zeleň pohlcuje prach. Není ale už zmíněno, kde by stromy měly být vysazeny, v jakém množství ani dokdy. Tedy jen obecná charakteristika toho, že výsadba je prospěšná,“ uvedla právnička Petra Hodysová.
Ta také připomněla, že když se imise v ovzduší nesníží do roku 2020, hrozí České republice žaloba Evropské komise za znečištění ovzduší a sankce. „Z některých částí odůvodnění programu a vyhodnocení jeho vlivů na životní prostředí paradoxně vyplývá, že stanovený termín je nereálný,“ vysvětlila Hodysová.
Frank Bold a Čisté nebe proto podali žalobu k Městskému soudu v Praze. „Správní soud obdržel 30. června žalobu na ministerstvo životního prostředí, organizace požadují zrušení opatření obecně platné povahy. Případem se nyní zabývá příslušný soudce,“ uvedla mluvčí soudu Markéta Puci.
Body programu už fungovaly před vydáním
Snahu sdružení zrušit nový program ministerstvo kritizuje. „Nebylo by to dobrou zprávou pro obyvatele Moravskoslezského kraje, znamenalo by to především odklad důležitých opatření, která jsou jedním z argumentů pro Evropskou komisi s cílem předejít právě její případné žalobě u Evropského soudního dvora,“ upozornila Roubíčková.
Proti tomu se ale sdružení ohradilo. „Navržená opatření jsou natolik obecná, že když se od těchto doporučení upustí a vznikne program, který nastaví přesné podmínky, bude to i s případnou prodlevou a čekáním efektivnější,“ zmínila Hodysová a uvedla příklady z programu, které už fungovaly před jeho vydáním. „Například první výzva pro kotlíkové dotace se uskutečnila už v únoru. Dále podporu stavby obchvatů už vláda řeší dlouhodobě a teď naráží na problémy se stanoviskem EIA,“ podotkla Hodysová.
Náměstek moravskoslezského hejtmana Daniel Havlík reakci aktivistů vítá. „Rozvíří to debatu. V minulosti už například i Ostrava žalovala ministerstvo, takže to není ojedinělý případ. Musím ale podotknout, že výchozí analýza programu je užitečná. Je potřeba ji ale více podchytit. Třeba kotlíkové dotace fungují skvěle, ale řeší jen problém lokálních topenišť. Například na omezení vlivu Polska, ze kterého míří zamořený vzduch do příhraničních oblastí, nemáme páky,“ sdělil Havlík.
