Zoo Olomouc odchovala loni opičky potuly veverovité.

Zoo Olomouc odchovala loni opičky potuly veverovité. | foto: Milan Kořínek

Olomouckou zoo navštívilo loni nejvíc lidí za jedenáct let

  • 0
Nejvyšší návštěvnost za posledních 11 let zaznamenala Zoo Olomouc. V roce 2022 se turniket u vstupu otočil celkem 367 711 krát. Rekordní návštěvnost svědčí o atraktivitě a zajímavých akcích, které Zoo pořádá. Na ploše 42 hektarů zoo chová 1591 zvířat ve 386 druzích. Rok přinesl odchov 250 mláďat.

„Byl to velmi dobrý rok, ať co se týká návštěvnosti, přírůstků i dalších věcí ovlivňujících život naší zoo. Přeji všem lidem, aby se k nim ostatní chovali tak, jako se k naší zahradě chovala veřejnost a její zřizovatel po celý rok,“ sdělil ředitel Zoo Olomouc Radomír Habáň.

Počet návštěvníků se loni zastavil na čísle 367 711. Návštěvníky nejvíce vítanými akcemi byly Velikonoce, Večer duchů a Víkend dětí.

Olomoucká zahrada otevřela brány veřejnosti poprvé v roce 1956. Od té doby jimi prošlo téměř sedmnáct milionů návštěvníků.

Zoo se dařilo také v odchovech. „Mezi velmi zdařilé a významné můžeme nepochybně zařadit odchovy u mravenečníků čtyřprstých, mravenečníka velkého, kozorožců kavkazských nebo kaloňů rodriguezských,“ sdělila mluvčí zoo Iveta Gronská.

V Olomouci loni odchovali odborníci také mláďata lemurů běločelých, gibonů zlatolících, zubrů evropských, lemurů kata, kotulů veverovitých, ocelotů slaništních, sobů polárních, medojeda kapského, oryxů jihoafrických, kamzíků alpských, sik vietnamských, čápů černých, hus tibetských, seriemy rudozobé i gekonů obrovských.

Mezi nové druhy, které zoo přivezla, patří outloň malý, klokánci rudohnědí, klokánci krysí, kusu liščí, kojoti, gekon širokoprstý a štíhlovka Ravergierova.

Pro doplnění počtu zvířat stávajících druhů byli do zoo přivezeni lenochod dvouprstý, lemur tmavý, kosman stříbřitý, mirikina bolivijská, panda červená, lev berberský, velbloud dvouhrbý, žirafa Rothschildova, daněk mezopotámský, pižmoň grónský a ara vojenský.

Krmivo stálo miliony

Jednou z nejdražších položek v životě olomoucké zoo jsou krmiva. Loni při výrazném zdražení činily náklady na nákup krmiva téměř sedm milionů korun. Náklady na denní spotřebu krmiva pak představovaly částku 19 142 korun.

„Nejvíc se v zoo spotřebuje ovoce a zeleniny, velkou položkou je maso od hovězího přes drůbeží, vepřové, skopové, ale nechybí ani králíci a hlodavci,“ popsala Gronská.

Nejdražší na krmení je tygr ussurijský, který podle Gronské spotřebuje denně maso v průměru za pět set korun.

Odborníci v zoo dbají na kvalitu potravy. „Extrémně náročný je třeba gepard, který s ohledem na problematické zažívání dostává jen to nejkvalitnější maso,. Když bych to přiblížila, krmíme ho steakovým masem,“ vysvětlila.

Mezi největší labužníky, co se týká rozmanitosti potravy, patří maličké drápkaté opičky.

„Jejich potravu tvoří až 20 druhů běžného i exotického ovoce, řada vitamínů a minerálů, med, myšata, v létě květy pampelišek, arabská guma, želatina, Tamarin Cake, nepohrdnou křepelčími vajíčky a v neposlední řadě ani hmyzem v podobě cvrčků, sarančat, či švábů,“ popsala Gronská.

Nové pavilony zatím nebudou, budují se inženýrské sítě

Za nejvýznamnější projekt lze podle Gronské považovat projekt na hospodaření s povrchovými vodami, který řeší problematiku zadržování dešťových vod a jejich postupné vypouštění zpět do přírody.

Na ten plynule navázala projekt rekonstrukce inženýrských sítí. „Týkal se rozvodů vody, nízkého a vysokého napětí, kanalizace, veřejného osvětlení, či optických sítí a nové trafostanice. Bez toho by se zoo nemohla dál rozvíjet,“ sdělila mluvčí olomoucké zoo.

Spolu s tím docházelo k rekonstrukci povrchů komunikací, výměně zábradlí a oplocení za nové prvky z akátu.

Návštěvníci ocení další možnosti občerstvení. Přibyly nové gastroprovozovny – Gril U Lvů a Kavárna U Koziček. Na již dokončené etapy safari navázala realizace posledních dvou – Safari Austrálie a Arktida.