„Vybírám si různé dobové rytiny, především barokní, na kterých jsou zobrazeny misie a příběhy z nich, například povstání indiánů proti misionářům či smrt mučedníků na misiích. Kresby potom přenáším na okna knihovny,“ přiblížil Slovák žijící v Praze.
Jeho dílo, v němž počítá s nejméně deseti kresbami, je určené přímo pro daný prostor, jde tedy o takzvané site-specific umění.
„Z kreseb vytvářím novou grafiku, jež se skládá ze dvou částí. První je výjev z originální grafiky, druhá je nahrazení původního pozadí rytiny tím, které je vidět z okna. Starý výjev tedy zasazuji do současného prostředí,“ popsal pohled, jenž se divákovi z určitého úhlu naskytne.
Tematická volba jezuitů se podle něj pojí se současnou společenskou debatou i úvahami nad pojetím svobody.
„Na světě je teď trend dekolonizace sbírek i našeho každodenního života, zamýšlím se nad ním, protože v Čechách a na Slovensku operujeme s tím, že jsme žádné kolonie neměli, a tak se nás toto téma netýká. Ale vlastně v detailech, jako jsou jezuité, jsme ovlivňovali koloniální politiku i my,“ poznamenal umělec.
A připomněl, že jezuité byli v jistém období mocnější než mnohé státy a měli velký vliv na koloniální politiku
„Byli mocní také proto, že nekolonizovali mečem, ale vzděláním. Sice brali domorodcům jejich zvyky, ale vytvářeli z nich svobodné lidi, protože po křtu nebyli jen otroky, ale vlastně svobodnými „občany“. Ve skutečnosti byli o mnoho svobodnější před příchodem Evropanů, takže se bavíme o svobodě v chápaní západního světa. O podřízení se této svobodě. O svobodě řízené námi,“ dodal Varga.
