"Koho budu volit? To se ptáte mě?" reagoval výmluvně na otázku otázkou Richard Belcredi. "Mám tu výhodu, že jsem znal prezidenta Václava Havla a měl jsem tu čest dobře poznat Karla Schwarzenberga. On je pro mě zárukou havlovské kontinuity, kterou přerušil Václav Klaus. Vůbec nerozhoduje, že je šlechtic," zdůvodnil Belcredi.
V exilu vždy bojoval proti totalitě a vedle své práce v Rádiu Svobodná Evropa byl jednatelem emigrantského společenství Opus bonum, které organizovalo proslulé protikomunistické semináře, a společně s Pavlem Tigridem a dalšími lidmi také vydával a pašoval zakázanou literaturu do Československa a dalších zemí východního bloku.
Za protikomunistickou činnost ho navrhl Václav Havel na vyznamenání. Richard Belcredi také obdržel od Václava Havla řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy.
Při první návštěvě Prahy po pádu komunistického režimu se tak chtěl hrabě Belcredi co nejdříve setkat právě s Václavem Havlem.
"Zavolal jsem na Hrad: Vyřiďte panu prezidentovi, že jsem tady a že bych ho rád viděl. Už za půl hodiny mi poslali auto, abych hned přijel. To bylo v lednu 1990. Havel mě přivítal slovy: 'Já vás znám'," popsal.
Je to ohromný vlastenec, vysvětluje svou volbu hrabě Belcredi
"O setkáních emigrantů a disidentů ve Frankenu se točila videa a posílala se do Prahy. Proto také Havel věděl, jak vypadám. Ptal se mě, co budu dělat. Odpověděl jsem, že se určitě vrátím do Československa," vzpomíná Belcredi, kterého Havel navrhl na post velvyslance ve Švýcarsku.
Richard Belcredi Rodina přišla o majetek za války a potom znovu po únoru 1948, kdy navíc musela emigrovat. Belcredi celý život bojoval proti komunismu. Tři desítky let byl redaktorem Rádia Svobodná Evropa, kde připravoval protikomunistické semináře, vydával zakázanou literaturu a pašoval ji na východ. Po návratu v 90. letech byl českým velvyslancem ve Švýcarsku. |
Karla Schwarzenberga zná neméně dobře jako znal Václava Havla. Dokonce déle.
"Poznal jsem ho v sedmdesátých letech v Mnichově na jedné krajanské akci a od té doby jsme se viděli ještě několikrát. Je to ohromný vlastenec a vždycky jím zůstal. A taky je to velký Evropan, jakých je málo," vysvětlil Belcredi. Fascinuje ho přitom, jak umí Schwarzenberg nadchnout mladé.
"A protože nemůže spoléhat na české seniory, musí on, ač sám už taky v seniorském věku, spoléhat především na mladé lidi. Věřím, že jejich nadšení pomůže zvolit Karla Schwarzenberga prezidentem," řekl.
Volit bude v Brodku u Prostějova, kde restituoval rodový zámek. V prvním kole tam Schwarzenberg se Zemanem drtivě prohrál. "Výsledek v Brodku nehraje roli. Důležitý bude výsledek za celou republiku," reagoval Belcredi.
Příslib ozdravení, říká o volbě mladých lidí šlechtic
Karel Mornstein Zierotin Jako malé dítě musel po konfiskaci rodového majetku odejít s rodiči ze zámku Bludov. Rodina poté žila v Brně. Později se dostal kvůli práci na východní Slovensko. Tam se seznámil se svojí manželkou. Žili střídavě v Brně a v Košicích. Po revoluci požádal o navrácení majetku a po letech soudů získal v restituci zpět zámek v Bludově, notně zanedbaný. |
Karel Mornstein Zierotin, který se po desítkách let vrátil na zámek Bludov, ctí u svého favorita nejvíc slušnost a morální zásady.
"Volby sleduji velice pozorně, těší mne, že právě mladí lidé jsou voliči Karla Schwarzenberga. Vidím v tom příslib ozdravení naší společnosti pro budoucí generace," vysvětlil.
Sám měl rovněž možnost poznat Karla Schwarzenberga, i když později než Belcredi.
"Setkali jsme se několikrát, například na oslavě kulatin Daisy Waldsteinové v Praze," vzpomněl Zierotin. Žerotínové jsou se Schwarzenbergy dokonce spřízněni.
"Zřejmě právě přes Waldsteiny," podotkl Zierotin. V Bludově skončil v prvním kole Schwarzenberg za Zemanem jen těsně. Jejich souboj tam bude podle všeho znovu velmi vyrovnaný.
