„Je hodně podivné, že je možné takto zplundrovat rezervaci! Samá ochrana, člověk pomalu nemůže vstoupit mimo cestu vzhledem k chráněným rostlinám i živočichům – a teď to vzali z gruntu,“ rozhořčila se na sociálních sítích třeba Michaela Melzrová Janková.
Lesy města Olomouce (LMO), které se o lokalitu starají, ujišťují, že těžba je v souladu s legislativou, lesním hospodářským plánem i plánem péče. Rovněž se koná pod dohledem úřadů pro ochranu přírody. Důvodem je bezpečnost.
„Při hospodaření musíme řešit i zajištění bezpečnosti návštěvníků lesa a ochranu trati v souladu s požadavky Drážního úřadu. Proto jsme chtěli po orgánu ochrany přírody, aby nám umožnil v průběhu zhruba deseti let těžit okolo cest a u železničního koridoru,“ vysvětlil ředitel LMO David Janásek.
To potvrdila Michaela Koucká z odboru životního prostředí a zemědělství krajského úřadu.
„Ačkoli veřejnost zásahy vnímá negativně s tím, že nastává ničení či ztráta lesa, nic takového se ve skutečnosti neděje. Těžba v přírodní rezervaci probíhá v souladu s plánem péče o území,“ uvedla.
Podle Agentury ochrany přírody a krajiny je kácení v přírodních rezervacích možné jen výjimečně.
„V tomto případě byla výjimka povolena z důvodu převahy veřejného zájmu na bezpečnosti provozu na železnici nad veřejným zájmem ochrany přírody,“ objasnil za olomoucké regionální pracoviště agentury Václav Polášek.
Opozice: Teď lze kácet i u tramvajové trati
Ve zhruba stopadesátiletém porostu bylo podle odborníků mnoho dřevin ve špatném stavu.
„Spoustu stromů napadlo jmelí, jasany zase houba chalara, která způsobuje až odumírání celých stromů. Také s ohledem na fyzický věk dřevin mohu říct, že byly ve špatné kondici,“ popsal Janásek.
Podle olomoucké opozice kácení umožnila novela zákona o drahách. Současně upozornila, že její důsledné aplikování by mohlo vést k absurdním situacím.
„Je třeba zdůraznit, že podle téže novely může provozovatel dráhy ze stejných bezpečnostních důvodů nechat vykácet také veškeré dřeviny v třicetimetrové vzdálenosti od všech tramvajových tratí v Olomouci,“ podotkl expert olomouckého opozičního hnutí ProOlomouc a bývalý ředitel LMO Roman Šimek.
„Pak již snad jen zbývá pokácet všechny stromy i kolem silnic, neboť jsou rovněž potenciálním zdrojem nebezpečí,“ dodal s tím, že vykácených míst bude dál přibývat.
„Dle odborného odhadu by se to mohlo týkat až 12,5 tisíce hektarů lesa podél tratí v Česku,“ nastínil.
Novela platí od roku 2020 a od té doby vzrostla těžba kolem tratí o čtyřicet procent. Podle Šimka navíc městské lesy zvolily nejjednodušší a nejlevnější řešení, což bude mít výrazné dopady na přírodu. Také poznamenal, že byly vykáceny i zdravé stromy rostoucí ve větší vzdálenosti od železnice.
Zeleň u trati musí být bezpečná, říká SŽ
Správa železnic trvá na tom, že stromy představovaly nebezpečí pro dopravu. Koridor mezi Olomoucí a Přerovem je jeden z nejrušnějších a vlaky tam jezdí rychlostí až 160 kilometrů za hodinu.
Rezervace KrálovstvíLužní les u Grygova na Olomoucku o rozloze přes 300 hektarů úřady vyhlásily přírodní rezervací v březnu 2012. Nachází se zde především listnaté stromy – duby, jilmy, jasany a lípy. Dub Král je chráněný od roku 1941, památným stromem je od roku 1973. Je starý přes 400 let, podle měření z roku 2006 měří 31 metrů a obvod kmene dosahuje 560 centimetrů. (zdroj: Wikipedie) |
„Pro nás je údržba zeleně v okolí dráhy povinností. Preventivně tak bráníme vzniku případných nehod a postupně měníme stávající zeleň v okolí tak, aby vyhovovala bezpečnému provozu,“ sdělila mluvčí Správy železnic Nela Friebová.
V blízkosti trati roste mimo jiné památný dub zvaný Král, jeden z nejmohutnějších památných stromů na Olomoucku. I přesto, že je pouze deset metrů od trati, zůstal pro svou významnost stát.
„O dub Král se samozřejmě budeme i nadále pečlivě starat. Loni jsme nechali zkontrolovat jeho stav a vytvořit návrh na odborné ošetření. Brzy by tak ještě mělo dojít k úpravě jeho koruny,“ uvedl Janásek a dodal, že se rovněž řeší přístup ke stromu a zbudování nového povalového chodníku.
Podobně se v rezervaci kácelo i před 16 lety
Na vykácená místa budou ještě letos lesníci sázet nové stromy, a to především duby, javory, lípy a habry, které v rezervaci převažují.
„Chceme hospodařit v souladu se zájmy ochrany přírody. Mezi priority i nadále patří obnova území, jejíž podstatou je také vrátit do něj vodu a lépe ji zadržet,“ vysvětlil vedoucí odboru životního prostředí olomouckého magistrátu Petr Loyka.
Cílem je podle odborníků vytvořit dobré podmínky pro původní druhy listnatých dřevin a podporovat výskyt vzácnějších druhů živočichů, zejména hmyzu.
Podobný zásah se u trati v rezervaci odehrál už v roce 2006. „Tehdejší paseka navazující na nynější je jasně rozpoznatelná na mapách i v terénu. Dnes je na tomto místě listnatý les starý 16 let,“ uvedl Polášek.
V rezervaci budou LMO kvůli bezpečnosti dál kácet i kolem cest. Hospodařit však mohou pouze na patnácti procentech území, zbytek je ponecháván samovolnému vývoji.
