(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: AP

Prostějov má podle expertů málo zeleně. Sázíme víc než kácíme, říká radnice

  • 3
Nedostatkem zeleně trpí podle rozborů expertů a analýzy, které v minulosti na toto téma vznikly, město Prostějov. Navíc leží v kotlině, takže se zde drží zplodiny a polétavý prach, a tak patří k jednomu z nejznečištěnějších míst v Česku. Pravidelně je na seznamu stanic s nejvyšším počtem dní s nadlimitními koncentracemi smogu.

Stromy jsou jedním z léků na znečištěné ovzduší a přední český expert na veřejnou zeleň Michael Pondělíček již dříve zpracoval projekt indikátoru kvality zeleně měst. V tomto modelu vyšel nejlépe Děčín, do jehož katastru zasahují rozsáhlé lesy Labských pískovců a Děčínské vrchoviny. Prostějov byl na konci.

„Vliv zeleně na městské mikroklima je přitom nenahraditelný. V létě ochlazuje a zvyšuje vlhkost, uvolňuje do vzduchu různé esence, v zimě pak stabilizuje teplotu mezi domy a působí proti větru a chladu,“ uvádí Pondělíček a neopomíjí ani estetickou a ozdravnou funkci stromů.

K podobným výsledkům dospěl i Český rozhlas, který před třemi roky sestavil žebříček okresních měst na základě analýzy Evropské agentury pro životní prostředí. V seznamu šedesátky měst se Prostějov umístil se 7,14 procenta zeleně na svém území na 53. místě. První byl opět Děčín s 63,45 procenta zeleně.

Radnice tvrdí, že o zeleň pečuje. Město buduje nové parky, a pokud se kvůli stavebním akcím musí kácet, za každý strom vysadí minimálně jeden nový. V minulých letech Prostějov zřídil park u Hloučely, další nyní plánuje na severu města.

„Konkrétně jde o vybudování parku jižně od ulice Okružní, kde je plánovaná výstavba bytových domů. Budou se zde sázet listnaté stromy, keře, založí se trávník a louka. Počítá se i s nádrží,“ řekl dosluhující náměstek primátorky Zdeněk Fišer. Investice podle něj spolkne 16,5 milionu a město požádá o dotace.

„Další projekt zahrnuje zeleň v rámci nového parčíku u ulice Zahradní. Budou tu vysazeny okrasné a ovocné stromy, keře i traviny,“ dodal Fišer.

Město kácí bezhlavě, kritizovala opozice

Opozici se však přístup radnice k zeleni dlouhodobě nelíbil. Městu vyčítala, že při revitalizacích sídlišť, ulic či náměstí kácí bezhlavě a obnovu zeleně nedělá promyšleně. Na rozpáleném hlavním náměstí se tak podle ní v létě nedá vydržet, parky jsou po revitalizacích průhledné a na sociálních sítích se v minulosti objevovaly rozzlobené komentáře o „prostějovských masakrech motorovou pilou“.

Opoziční zastupitel a neúnavný propagátor veřejné zeleně Jan Navrátil prosazuje, aby se obnova stromů dělala postupně.

„Když slyším o dotacích na zeleň, tak se mi otevírá kudla v kapse. Logika dotací je totiž taková, že se začíná tím, co se vykácí, a teprve pak se buduje nový park. Musí se to ovšem dělat postupně. Nelze postupovat tak, že teď mám dotaci, tak honem vše vykácím a honem budu sázet. To je špatně,“ vysvětluje Navrátil.

Radnice argumentuje tím, že v posledních letech daleko víc stromů zasadila, než vykácela. Podle oficiálních údajů za posledních šest let zmizelo z ulic Prostějova přes 970 stromů, ale město jich vysadilo víc než dvojnásobek.

„Oceňuji, že se za pokácené stromy vysazuje náhrada. Ale mladé stromky prostě nemůžou nahradit ty vzrostlé, pokud jde o stín, produkci kyslíku či ochlazování ulic. Navíc je potřeba se o čerstvou výsadbu pořádně starat,“ namítá další kritik Martin Hájek z prostějovské Strany zelených.

Prostějov a Přerov jsou v zeleni v poslední desítce, Jeseník je druhý

S tím souhlasí i vědec Pondělíček. „Využití zeleně ve městech má své limity. Nelze každé náměstí proměnit na park a vytvořit všude trávníky, město musí lidem poskytovat i jiné služby. V českých městech je ovšem možné ještě nějakou dobu plochy zeleně rozšiřovat. Ale hlavně je třeba se zamyslet nad tím, jak o zeleň vhodně pečovat, aby přežila do dalších generací,“ nabádá.

V kraji jsou přitom mezi městy velké rozdíly. Podle žebříčku je nejzelenější Jeseník, který se umístil hned na druhém místě za Děčínem s 60,46 procenta zeleně. Šumperk je na 22. místě s 24,92 procenty.

Naopak Prostějov a Přerov jsou v poslední desítce. Obě města jsou podle expertů podobná, leží v polní krajině s minimem zeleně i srážek.

Seznam vznikl poté, co Evropská agentura pro životní prostředí zkoumala, k čemu se využívá půda na kontinentu. Pořídila satelitní snímky a rozdělila je na miliony dílků o rozměrech 10 krát 10 metrů. Ke každému čtverci počítačový program přiřadil způsob využití. Český rozhlas z těchto údajů sestavil mapy měst a spočítal, jakou plochu zabírají lesy a městská zeleň.