„Dnešní bazén je už skutečně pod úroveň. Člověk si nemá kam jít v Prostějově zaplavat v teplé vodě a o pořádném wellness ani nemluvě. Je to ostuda. Hlavně že prominenti mají tenisová centra se vším všudy, ale normální slušný člověk zde nemá nic,“ zlobí se například jedna ze signatářek petice za padesátimetrový bazén Andrea Bezděková z Určic.
Petici již podepsalo přes čtyři tisíce lidí, z toho 2,5 tisíce přímo z města a zbytek z blízkého okolí. To je jedno z největších čísel, ke kterému se kdy podpisové akce v historii Prostějova vyšplhaly.
„Jsme si vědomi, že při přípravě projektu je nutné zvažovat ekonomické aspekty, ty ale musí být podřízeny rozumné vizi, která povede k rozvoji plaveckého sportu, a nikoli k jeho útlumu,“ cituje jeden z bodů petice člen petičního výboru, opoziční zastupitel a trenér plavání Aleš Matyášek.
Náměstek prostějovské primátorky Zdeněk Fišer připouští, že padesátimetrový bazén se obyvatelům může jevit jako to pravé.
„Otázkou však zůstává financování. Co bude každoročně investováno do provozu padesátimetrového bazénu, tedy pro sportovní plavce, bude chybět v jiných oblastech sportu, kde bude třeba ubrat finanční podpory,“ varuje Fišer.
Město není ochotné řešit požadavky lidí, zní z opozice
Na posledním jednání zastupitelstva se opozice pokusila prosadit usnesení, aby město nechalo zpracovat studii na bazén o rozměrech 50 krát 25 metrů. Pro bylo pouze dvanáct lidí. Zastupitelstvo pak přijalo jiné usnesení, které však nic neřeší.
„Město bude podporovat vybudování plaveckého bazénu, který bude vyhovovat potřebám mládeže, občanů a plavců města pro budoucí období,“ stojí v něm.
Podle Matyáška tak zástupci koalice, kterou v Prostějově tvoří ČSSD, KSČM a Pévéčko, spolu s hnutím ANO ukázali, že nejsou ochotni řešit požadavky obyvatel.
„Zároveň tak ohrozili i možnost podat žádost o případnou dotaci v rámci avizovaného programu ministerstva školství na výstavbu sportovní infrastruktury v Česku,“ kritizoval Matyášek.
„Bazén v Prostějově přitom Český svaz plaveckých sportů zařadil do portfolia podporovaných projektů. Věcné usnesení bylo nahrazeno všeobecným prohlášením, které má pouze zastřít neochotu města vyjít vstříc požadavkům veřejnosti,“ dodal.
Město si zadalo analýzu, která má obě varianty posoudit
Vedení radnice to odmítá. Podle náměstka Fišera město plánuje pro obyvatele a hlavně pro rodiny s dětmi rozšíření akvaparku o celoroční krytou zábavní část s bazénem, saunami, tobogánem a dalšími vodními atrakcemi.
Podle studie by však padesátimetrový bazén s osmi drahami přišel na 450 milionů, pětadvacetimetrový s šesti drahami na 225 milionů korun. I to by znamenalo roční splátku úvěru 23 milionů.
„Město si proto nechá vypracovat analýzy nákladů a přínosů pro posouzení, která z variant bude společensky i ekonomicky výhodnější,“ slíbil Fišer. Jak upozornil, investice do vodního stánku se nikdy nemůže vrátit a provoz je vždy dotovaný.
„Určitě nechceme připustit, aby ze vstupného, které by platily rodiny v zábavní části, byl financován bazén využívaný především sportovními plavci, kteří dokonce požadují deset drah,“ uvedl náměstek. Opozice však čísla, která vedení radnice předkládá, zpochybňuje.
Stávající pětadvacetimetrový bazén v centru města radnice dotuje pěti miliony ročně, dotace na provozu padesátimetrových bazénů se v Česku podle Fišera pohybují od 10 do 15 milionů ročně.
Podle primátorky Aleny Raškové je nyní třeba s verdiktem počkat na analýzu, jež posoudí všechny varianty. „Poté bude debata relevantnější,“ míní.
