Výhybky skládaly dva železniční jeřáby a obojživelný kolejový vůz s hydraulickými podvozky z pět desítek metrů dlouhých a zhruba šedesát tun těžkých dílů.
„Tyto výhybky jsou na české železnici použity vůbec poprvé, jde tedy o unikátní montáž,“ upozornil Ljuban Kovačevič, koordinátor staveb firmy Swietelsky Rail CZ, která práce provádí.
 |
Nové výhybky, na které mají vlaky vyjet v červenci, umožňují průjezd o více než polovinu rychleji než bylo dosavadní tuzemské maximum. Tím bylo sto kilometrů v hodině a na mnoha místech pak ještě méně. Cenou za to je výrazně větší délka, zatímco staré výhybky měly dohromady 157 metrů, nové zabírají 307 metrů.
Veškeré práce související s modernizací stanice Prosenice, které přijdou na 182 milionů korun bez DPH, mají skončit příští rok v březnu.
Do modernizace železnice jdou na Přerovsku miliardy
Na zrychlení železniční dopravy se pracuje i na blízkém přerovském uzlu, kde na začátku roku začala další etapa velké rekonstrukce za téměř čtyři miliardy korun zaměřená na nedalekou výhybnu Dluhonice a přilehlé úseky tratě.
Kromě zrychlení se opravy a úpravy budou mimo jiné týkat také zabezpečovacích a komunikačních systémů, trakčního vedení a dalších elektrických zařízení včetně osvětlení výhybny v Dluhonicích, kde rovněž vznikne nová technologická budova
Dluhonická výhybna v minulosti pomáhala mimo jiné s problematickým systémem českého železničního provozu, kdy se na některých dvojkolejných tratích jezdilo vpravo, zatímco na jiných vlevo, což byl případ vlaků mířících z Břeclavi do Bohumína a zpět. Ke sjednocení se zbytkem republiky zde došlo na konci roku 2012, což ale začalo přinášet problémy ve výhybně.
„Dochází ke vzájemnému rušení vlaků jedoucích v přímém směru z Přerova do České Třebové s těmi, které využívají takzvanou Dluhonickou spojku, tedy odbočnou trať Dluhonice–Prosenice. Cílem je proto příprava podmínek pro možnost mimoúrovňového křížení vlaků, jehož vytvoření bude jádrem další, třetí, etapy rekonstrukce uzlu,“ shrnula mluvčí Správy železnic Nela Friebová.
Nová koncepce má zajistit, aby vlaky mohly současně vjíždět i odjíždět z přerovského uzlu do všech směrů, aniž by si navzájem překážely.
Historickým paradoxem přitom je, že v českých zemích platil od roku 1851 zákon, který na železnici nařizoval pravostranný provoz a vlaky z Břeclavi přes Přerov do Bohumína takto proto zpočátku jezdily. V roce 1872 však bylo z dnes už neznámých důvodů rozhodnuto o přesunu na levou kolej.
Výhybna, která začne být nově ovládána dálkově z centrálního dispečerského pracoviště v Přerově, bude mít po dokončení prací v závěru příštího roku celkem sedm dopravních kolejí, přičemž rychlost vlaků jedoucích v přímém směru se zde zvýší až na 130 kilometrů v hodině, na okolních úsecích tratě pak bude maximální rychlost ještě o třicet kilometrů za hodinu vyšší.
