„Awake operace byla zavedena do praxe na přelomu tohoto a minulého tisíciletí. Byly to případy pacientů, kteří měli lokalizované nádory v takzvaných řečových oblastech,“ popisuje vedoucí specializovaného lékařského týmu pro tyto operace Ondřej Kalita ve videu, kterým se olomoucká fakultní nemocnice rozhodla přiblížit tyto zákroky.
Zmíněné oblasti mozku mají na starosti ovládání řeči, další citlivé oblasti zase například paměť. Při úplné anestezii pacienta by však nebylo možné ověřit, zda při odstraňování nádoru nedochází k jejich poškození.
„Velmi často nádor vytváří výběžky do normální mozkové tkáně. Pokud se během operace dostanu na tu hranici, že pacient začne mít problémy, začne se objevovat chybovost v řeči či v paměti, tak musím většinou zastavit a dát tomu pacientovi šanci, aby si uchoval kvalitu života i za cenu, že tam ten nádor nechám,“ nastínil Kalita.
Cílem operací totiž podle něj přestala být pouhá záchrana života, ale zachování jeho kvality.
„Mám nádor a asi tam napořád bude, protože kdyby to odebrali všechno, tak nebudu chodit ani mluvit,“ předestřel ve videu pacient Aleš Ditrych.
Logoped hlídá řeč i motoriku
V olomoucké nemocnici je ročně provedeno přibližně patnáct až osmnáct awake operací. U některých lidí stačí jedna, jiní ji musí absolvovat vícekrát. Pacient je zpočátku uspán nitrožilně podanými anestetiky tak, aby se neurochirugové mohli dostat k nádoru.
„Následně po domluvě s operatérem na jeho pokyn pacienta budíme. To trvá odhadem 90 minut a budíme jej v operační poloze. Pacient nesmí pociťovat bolest, diskomfort ani polohový, ani chladový nebo z prostředí,“ popsala anestezioložka Lucie Vaculíková.
„Vždy musíme myslet několik kroků dopředu a mít připravený záložní plán pro případ komplikací,“ dodala.
Klíčovou roli má při těchto operacích mimo jiné klinický logoped. Ten nejprve pacienta komplexně vyšetří a poté si během přípravy projde řadu jazykových testů, ze kterých si poté operatér při zákroku vybírá podle toho, která oblast mozku má být testována.
„Na operačním sále logoped po celou dobu monitoruje stav řečových a jazykových funkcí pacienta a hlavně procházíme ty jazykové testy, na které jsme se v době přípravy připravovali a podle toho co si operatér vyžádá, tak ty testy provádíme,“ popsala klinická logopedka Lenka Smělá.
„Jsou to nejen jazykové testy, ale také monitorujeme motoriku, pohyb ruky, včetně exekutivních funkcí nebo emocí pacienta. A podle toho okamžitě informuji operatéra,“ doplnila.
Osobní věci či vaření. Témata hovorů se různí
Logoped si s pacientem povídá i ve chvíli, kdy zrovna není třeba nic testovat, aby odklonil jeho pozornost od stresu z náročné operace.
„Mluvíme o jeho osobním životě, o rodině, práci či dovolené. Mnohdy se stane, že i samotní lékaři jsou vtaženi do toho rozhovoru, že někteří výřečnější pacienti iniciují ten rozhovor a vyptávají se doktorů na určité věci, ne jenom odborné, ale třeba i soukromé,“ přiblížila Smělá.
Podle Kality tak i navzdory okolnostem někdy dochází k humorným situacím.
„Na konci operace, když už je atmosféra uvolněnější, tak především pacientky bývají hovorné a nejraději hovoří o svém kuchařském umění. A protože končíváme kolem oběda, celý tým, hlavně samozřejmě mužské osazenstvo, má hlad a při popisování různých receptur a pokrmů hodně trpí,“ nastínil.
„Zrovna nedávno se mi stalo, že pacientka popisovala přípravu větrníků, tedy zákusku, který miluju, takže to pro mě byla mučírna. Ale při kontrole den po operaci si na to pamatovala a slíbila mi, že mi nějaké donese,“ dodal s úsměvem.
