„Za čtyřicet let praxe jsem nezažil, abychom začínali sklízet až 10. srpna. Je to rarita,“ podotkl třeba předseda představenstva Zemědělského družstva Kokory Vladimír Lichnovský.
Podobně je na tom i Zemědělské družstvo Újezd u Uničova. „Každou chvíli prší, to nás brzdí. Ráno vyjedeme na pole a začne pršet. Každým dnem se tak žně zpožďují,“ uvedl předseda Svatopluk Martínek.
Přitom před sklizní vše nasvědčovalo krásným výnosům.
„Období před žněmi nemělo chybu. Byl studený květen, v červnu a červenci nepanovalo dlouho extrémní horko a pršelo tak akorát. Pak ale začalo být deště moc,“ shrnul předseda představenstva Agra Velký Týnec Miroslav Wrana.
Dřív zemědělci do polí vyjet nemohli, plodiny nebyly připravené. „Bylo chladnější jaro. Vegetace tak nebyla ještě nedávno dostatečně vyvinutá, aby se mohla začít sklízet,“ nastínil ředitel divize rostlinné výroby akciové společnosti Úsovsko Miloš Klíma.
Deště zničily část úrody, navíc se musí sušit
Podle pěstitelů se deštivé počasí a přerušovaná sklizeň podepsaly na kvalitě úrody.
„Porosty na tom už začínají být špatně. Polehávají, napadají je plísně, zrnka jsou promáčená, konce začínají hnědnout. Letos to bude spíš všechno krmné,“ smutní Lichnovský. Jiné zemědělce sice plísně zatím netrápí, i tak jim ale vlhká úroda komplikuje práci.
„Je potřeba, aby vlhkost byla tak čtrnáct patnáct procent. Při sedmnácti či osmnácti se obilí musí sušit. To je nákladné, protože se u toho spotřebuje velké množství energie,“ popsal Martínek.
Náklady navíc rostou i tím, že se zpožďují další navazující zemědělské aktivity, jako je lisování sena nebo následné další setí.
Celkově dosáhne úroda zhruba loňské úrovně
Situace ale není všude stejná. Například ve Velkém Týnci stihli sklidit většinu úrody už k 1. srpnu, problémům s dešti se tak vyhnuli.
„Sklidili jsme tři čtvrtiny ploch, protože máme pět kombajnů. Pokud to jen trochu jde, tak se musí jít sklízet. V zemědělství se nemůže čekat,“ vysvětlil předseda představenstva tamního Agra.
V současnosti mají v sýpkách všechny obiloviny i řepku. „Pšenice jsme sklidili 7,2 tuny na hektar a ječmene 6,5 tuny, toho je méně než minulý rok. Řepky je sklizeno 4,2 tuny na hektar, je na tom lépe než v minulých letech o dvě desetiny procenta,“ porovnal Wrana.
Až na řepku tato čísla odpovídají i průměru sklizně v kraji. „Zatím to vychází na průměrně šest a půl až sedm tun obilí na hektar a tři tuny řepky na hektar. Jsme ale zatím v polovině sklizně. Může se to ještě trochu změnit,“ upozornil předseda Agrární komory Olomouckého kraje Martin Novák.
Celkově podle něj budou žně nejspíš průměrné a úroda se tak přiblíží úrovni minulého roku.
Podle zprávy Státního zemědělského intervenčního fondu bylo k 8. srpnu v regionu sklizeno dohromady přes 87 tisíc hektarů obilovin a z nich zhruba 244 tisíc tun, u řepky pak necelých 22 tisíc hektarů a z nich skoro 56 tisíc tun.
Místy utrpěl i chmel
Velmi proměnlivá bude třeba i sklizeň chmelu. Někde očekávají nadprůměrnou, jinde naopak špatnou.
„Letošní počasí chmelu přeje, hlávek je dost. Jen na jaře byly nízké teploty a kvetení je tak trochu opožděné. V rámci našeho podniku bylo pouze patnáct procent chmelnic zasaženo kroupami. Takže to vypadá dobře,“ sdělil například ředitel Tršické zemědělské Tomáš Dosoudil.
V Želatovicích na Přerovsku budou mít naopak chmelu málo. „Nějaký bude, hodně ploch je ale poškozených kvůli dešti. Voda tu nemá kam odtéct, museli jsme vysušovat, ale i přesto tam voda zůstala,“ nastínil agronom podniku Agras Želatovice Ivo Macháček.
Stejně jako celé žně i sklizeň chmelu bude zhruba o týden zpožděná kvůli studenému jaru a nedovyvinutým rostlinám. Začínat se bude po 20. srpnu. Podle Dosoudila ale nebude mít menší množství chmele vliv na zvyšování cen.
„Tím, že byl menší odbyt do restaurací, mohl pivovarům zbýt chmel z loňska,“ vysvětlil.
Ceny jdou nahoru, ale ne kvůli neúrodě
Ceny obilovin už ale vzrostly. „Šly nahoru o dvanáct až šestnáct procent,“ vyčíslil Wrana.
Zvýšila se také cena řepky. „Ceny jsou tak o třicet procent vyšší oproti minulému roku,“ potvrdil Novák.
Podle zemědělců to však není způsobené stavem letošní úrody, ale všeobecným růstem inflace.
Zemědělcům zbývá letos sklidit ještě například oves, kukuřici nebo mák. Podle Českého statistického úřadu se odhaduje, že bude letos v Česku úroda 31 tisíc tun máku, což je nejvíce za posledních deset let. Větší množství ho předpokládají i zemědělci z Olomouckého kraje.
