První říčky na Hané už opět vyschly, vesnice budují rybníky a mokřady

  • 17
Střední Moravu začal už v únoru opět sužovat nedostatek vody. Před pár dny se říčka Brodečka v Otaslavicích na Prostějovsku dostala na stav sucha, nízké průtoky navíc má i Hloučela, Haná nebo Romže v Polkovicích. Obce proto chtějí více nádrží na vodu.

Lidé z chatové kolonie poblíž Seloutek na Prostějovsku byli léta zvyklí, že si z místního rybníčku brali vodu na zalévání záhonků. To už nebude možné. Je sucho a úřady hodlají odběr vody zakázat.

„Jedná se o malou mělkou vodní plochu bez zjevného přítoku. Patrně jde o takzvaný nebeský rybník, který je dotován pouze srážkami. Voda se odebírá hadicí, která je skrz břeh vedena na další pozemky. Zde se voda využívá pro zalévání zahrad,“ popsala Adéla Skoupilová z odboru životního prostředí na prostějovské radnici.

„Vzhledem k malé kapacitě vodní plochy a neexistenci přítoku může být odběrem vody narušováno přírodní prostředí v této lokalitě,“ zdůvodnila samotný zákaz

Bilance vody v krajině je nyní katastrofální. Podle portálu InterSucho je celá střední Morava zasažená výrazným až výjimečným suchem. Jde o dva nejhorší stupně a suchu v půdě do hloubky jednoho metru by do jara nemusely pomoci ani průměrné srážky. Řada vodních toků je „na mizině“.

Také plumlovská přehrada měla celou zimu nízkou hladinu a do normálu se začala dostávat až před pár dny.

Nádrže mají pomáhat s nedostatkem vody i jejím přívalem

Některé obce se proto na extrémy počasí, jako jsou sucho nebo naopak přívalové deště a povodně, už začaly připravovat. Třeba Brodek u Prostějova hodlá na Sněhotickém a Ondratickém potoce, které se vlévají do Brodečky, vybudovat mokřady, poldr a tůně pro lepší zadržení vody v krajině.

Sucho na Prostějovsku

„Jde o výstavbu suché retenční nádrže, mokřadu a tůní se začleněním do místního ekosystému a s novou keřovou a stromovou výsadbou. Bude tak zvýšena biodiverzita lokality a retenční schopnost krajiny zadržením části přívalových dešťů v suché nádrži a části v dalším území,“ popsala projekt Jana Oulehlová z odboru životního prostředí na radnici v Prostějově.

Suchý poldr by měl mít plochu přes čtyři hektary, mokřad čtvrt hektaru a tůně téměř hektar. Ochranné hráze budou mít skoro půl kilometru.

Podle starosty Brodku u Prostějova Radka Rozmánka jde o investici přes deset milionů korun, přičemž devadesát procent budou dotace. V současné době už městys vybral stavební firmu, která bude rybník a mokřad stavět.

„Z Ondratického potoka se v minulosti už dvakrát vylila voda do zahrad, a dokonce protekla přes průjezdy domů. Tato stavba by měla mít funkci nejen mokřadu, ale měla by také zadržet vodu při povodních,“ vysvětlil Rozmánek.

Tůně a mokřady nedávno vznikly rovněž poblíž Čehovic na Prostějovsku. Na přilehlých více než dvaceti hektarech obec kromě toho nechala vysázet keře a stromy a vznikl zde také hektarový rybníček pro drobné živočichy.

Rozsáhlá soustava mezí, hrází, záchytných průsmyků, příkopů, suchých poldrů, vodních ploch a mokřadů doprovázených výsadbou zeleně a zatravněním vznikla v minulých letech i na opačném konci Prostějovska u Skřípova a Brodku u Konice.

Hlavní úkol zní zadržet vodu v krajině, říká odborník

Nový rybník plánuje stavět i Prostějov. „Projekt zahrnuje retenční nádrž v novém parku v ulici Okružní. Nádrž ledvinovitého tvaru s uvažovanou hloubkou přes dva metry bude určená celoročnímu k zachytávání srážkové vody. Vzhledem k zamrzání vody budou stěny kónické a prostor bude vyplněný hrubými balvany,“ potvrdil vedoucí stavebního úřadu Jan Košťál.

Ředitel brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Petr Janál vysvětluje, že Česká republika je střechou Evropy, protože sem nepřitéká žádná řeka.

„Jediná voda, se kterou můžeme hospodařit, je ta, která spadne na naše území. Když ji necháváme vodními toky odtéct, připravujeme se o cenný přírodní zdroj. V současném období sucha začínáme tuto skutečnost silně pociťovat,“ potvrdil. Jediným logickým způsobem, jak se suchu bránit, je podle něho zadržet co nejvíce vody v krajině.

Kromě změn v hospodaření v zemědělství jde o budování zasakovacích pásů a průlehů nebo výstavbu mokřadů a malých vodních nádrží.

„Tato a další podobná opatření mají schopnost zlepšovat mikroklima dané oblasti. Každá lokalita má však svůj specifický charakter, někde jsou vhodná opatření blízká přírodě, jinde technická,“ upozorňuje Janál.