„Praxe je dnes taková, že například pro jídlo si děti v domovech chodí s tácky, podobně jako ve školní jídelně,“ vysvětlil radní Olomouckého kraje pro oblast školství Aleš Jakubec.
Po transformaci by si podle něj měly společně s vychovateli potraviny samy nakupovat, vařit, uklízet a dělat všechno tak jako v běžné domácnosti.
Transformace má za úkol upravit životní podmínky dětí v dětských domovech tak, aby se ještě více přiblížily rodinnému prostředí a děti mohly spolurozhodovat o běžných věcech. Rozšířilo by jim to obzory.
„Příprava dětí na samostatný život bude efektivnější, více se například zapojí do chodu domácnosti,“ vyjmenoval výhody ředitel Dětského domova Šance v Olomouci Dalibor Křepský.
Stejně to vidí i ředitel Dětského domova v Jeseníku Filip Haltmar. „Zvýší si finanční gramotnost, manuální zručnost, sebereflexi a získají pocit sounáležitosti,“ uvedl.
Lepší příprava se vyplatí
Například v Dětském domově v Hranicích už děti v bytech bydlí, samy si i vaří. „Stále jsme ale jako dětský domov pod jednou střechou,“ sdělila ředitelka domova Radka Šuláková.
„Systémově se pro nás změní počet dětí v rodince a bydlení v samostatném bytě někde ve městě. Tím se odbourá nálepka toho, že dítě vyrůstá v dětském domově,“ podotkla.
Z dlouhodobějšího hlediska podle Křepského lze očekávat i ekonomickou návratnost. „Dítě lépe připravené do života může být v dospělosti více ekonomicky aktivní a přinášet do systému finanční zdroje,“ dodal.
Přeměna podle Křepského ale přináší i určitá rizika, není vhodná pro všechny děti. „Je nutné připustit, že ne každé dítě je zařaditelné do samostatného bydlení. Je nutné formulovat jasná pravidla posuzování vhodnosti zařazení dítěte do transformované domácnosti,“ upozornil.
Zároveň se může zvýšit i zátěž pro vychovatele. Kromě výchovy dětí budou muset zvládat péči o domácnost a další úkony, které vykonává v současném systému další personál. Mohl by tak podle něho hrozit i odchod zaměstnanců.
Inspirace v Pardubickém kraji
„Inspirujeme se Pardubickým krajem, kde taková transformace úspěšně běží. Jsme ale teprve na začátku. Musíme zajistit organizaci celého projektu, jeho financování a pracovat budeme samozřejmě i na hledání vhodných nemovitostí,“ dodal Jakubec.
Pardubický kraj se snaží, aby děti vyrůstaly mimo velké budovy dětských domovů. A daří se mu to. Většina dětí z těchto zařízení v kraji už žije v běžných bytech, domcích nebo menších domácnostech podobně jako děti v běžné rodině.
Po změně prostředí a přístupu se děti podle odborníků začínají jinak chovat. Mají více soukromí, více si váží věcí i práce, než tomu bylo v anonymním zařízení.
Děti z domovů už v současnosti dostávají dostatečnou průpravu a připravují se na život po opuštění zařízení.
„Všechny činnosti probíhají soustavně tak, aby se děti naučily základním dovednostem. Může to znít jako klišé, ale pozitivních vzorů před příchodem do dětského domova mnoho neměly. Vedeme je, máme je rádi, pohladíme i pokáráme. Podle potřeby. A když je to posune vpřed, pak se naše snažení vyplatilo,“ doplnil Haltmar.
