V Olomouckém kraji mělo v přepočtu na každých deset tisíc obyvatel vloni astma 384 lidí, což je o bezmála šest desítek více než v Moravskoslezském kraji. Nezanedbatelné jsou také počty lidí se sennou či alergickou rýmou nebo atopickými ekzémy.
Navíc přichází období, během nějž si lidé náchylní k alergickým reakcím v negativním slova smyslu užijí své. Rizikovějšími faktory než žlutá pylová záplava jsou však okem neviditelné věci jako cigaretový kouř, výfukové plyny nebo kvetoucí trávy. A nemocné už potrápily i kvetoucí břízy, lísky a olše.
Mezi alergickými reakcemi organismu zůstalo loni nejčastějším důvodem, proč lidé vyrazili k odborníkům, zmíněné astma. Rozdíly uvnitř regionu jsou přitom propastné.
Zatímco na Přerovsku do předběžných statistik roku 2010 zapsali 510 astmatiků na 10 tisíc obyvatel okresu a na Olomoucku při stejném přepočtu 489, na Jesenicku to bylo jen 87 lidí na deset tisíc obyvatel. Pro srovnání - na Ostravsku lékaři evidovali 460 takto nemocných na 10 tisíc obyvatel.
V průmyslových oblastech jsou průdušky a sliznice citlivější
Podle přednosty oddělení alergologie a klinické imunologie olomoucké fakultní nemocnice Jaromíra Bystroně množství astmatiků souvisí s kvalitou životního prostředí.
Astma v číslechPočet nemocných v přepočtu na 10 tisíc obyvatel v roce 2010 Přerovsko................510,71 |
"Konkrétně i s hustotou dopravy, exhalacemi. V tomto směru jsou zasaženější průmyslové oblasti. I proto se ve statistikách objevují takové odchylky mezi okresy jako je Přerovsko a Jesenicko," podotkl Bystroň.
Průmyslové lokality nejsou víc "bohaté" na alergeny, v tamním vzduchu je ale víc agresivních podnětů zhoršujících činnost epitelu dýchacích cest.
"V takových oblastech jsou průdušky a sliznice lidí mnohem citlivější a snadněji přes ně pronikají alergeny," popsal Jaromír Bystroň.
"V ordinacích našich nemocnic zaznamenáváme trend nárůstu alergických onemocnění a imunopatologických stavů. Zdá se, že v současné době má vrozenou dispozici k alergii asi 59 procent populace," poznamenal Tomáš Želazko za holding Agel spravující v regionu čtyři nemocnice.
Ne všichni nemocní ale vyžadují trvalou, systematickou péči. "U mnoha z nich se alergická vloha projeví jen v určité životní situaci a pacienti pak svůj problém potřebují řešit," dodává Želazko.
V Česku má astma 8 procent obyvatel, téměř polovina ho neléčí
Na druhou stranu odborníci statistické údaje nepřeceňují. Za strohou řečí čísel se obvykle skrývá pestrý "běh života". Údaje v sobě mohou skrývat řadu okolností. Jako třeba to, že před lety v olomoucké fakultní nemocnici fungovalo jediné tuzemské lůžkové oddělení pro astmatiky. Mnozí z nich si zvykli jezdit za specialisty do Olomouce, čímž se promítají i do výkazů alergologů v kraji.
V Česku trpí astmatem přibližně 800 tisíc lidí, z toho asi 350 tisíc lidí sice astma má, ale neléčí se. Navštívit lékaře je ovšem důležité. S neléčenými problémy lze skončit až v nemocnici.
"Akutní stavy samozřejmě řešíme hned. Pokud jde jen o imunologická vyšetření, na které se je třeba objednat, pohybuje se doba čekání mezi 3 až 8 týdny," řekl Bystroň. Ve šternberské, šumperské, přerovské a prostějovské nemocnici jsou objednací doby u neakutních případů mezi 4 až 6 týdny.
Dozvědět se více o astmatu a alergiích mohou zájemci i dnes v olomouckém NH Hotelu. V 15.00 tam začne akce, během které si zájemci mohou nechat změřit plicní funkce a seznámit se se současnými možnostmi inhalačních technik.
