Výraznými postavami historie Prostějovska byli Keltové a Slované. Právě z jejich osídlení nacházejí archeologové v regionu řadu nálezů. Do Čelechovic na Hané nejčastěji přicházejí s úkolem „záchranného archeologického výzkumu“ a málokdy odcházejí z prázdnou.
Naposledy odborníci v údolí pod kopcem Skřivaň nalezli důkazy o tom, že na místě žili nejen Keltové, ale po nich i řemeslníci Velkomoravské říše. V jednom z hrobů odkryli zachovanou kostru silného a dobře živeného slovanského řemeslníka.
„Neobvyklým nálezem je skelet dospělého muže druhotně pohřbeného do jednoho z běžných sídlištních objektů. Jeho předběžné antropologické posouzení poukazuje nejen na kvalitní výživu, ale i na těžkou práci projevující se místy až extrémními svalovými úpony, například na prstech rukou,“ zdůraznil Pavel Fojtík, vedoucí archeolog prostějovského pracoviště Ústavu archeologické památkové péče Brno.
„V kontextu ekonomické orientace osady na železářskou výrobu můžeme hovořit o možném pohřbu hutníka nebo kováře, což se pokusí prokázat antropologické a chemické expertizy.“
Dvě etapy osídlení
Kromě pozůstatků obydlí země ukrývala také keramiku i drobnou keltskou minci. „Velmi cennými jsou pro nás zejména fragmenty keltské nádoby s unikátní vhloubenou výzdobou,“ poznamenal Fojtík.
V kontextu ekonomické orientace osady na železářskou výrobu můžeme hovořit o možném pohřbu hutníka nebo kováře.
Odborníkům se podařilo odkrýt a zdokumentovat třiatřicet nálezů zachycujících dvě výrazné etapy dosud neznámého osídlení tohoto místa. „V prvním případě jde o sídliště ze 3. století před Kristem. „K jeho existenci můžeme vztáhnout i známé keltské pohřebiště narušené při budování železniční trati již v roce 1882. Jedná se o kolekce keramiky nebo zvířecích kostí, ale i rozlomený švartnový náramek či drobnou keltskou minci,“ popsal Fojtík.
Velmi cenné jsou fragmenty keltské nádoby s unikátní vhloubenou výzdobou. „Výraznější doklady lidské přítomnosti zanechala rozsáhlejší osada raného středověku, která zde vznikla zřejmě již v době velkomoravské v devátém století a fungovala ještě v 11. století,“ naznačil archeolog.
K nálezům ze 2. poloviny 10. století patří pozůstatky baterie železářských pecí. „Za příklad přímo učebnicový můžeme označit zemnici s relikty kamenné pece či spíše krbu, doplněnou zásobní obilnou jámou, jejíž zásyp vydal vedle keramiky a zvířecích kostí také trosky mazanicové pražnice, tedy zařízení k dosoušení obilí, dále drobný stříbrný peníz nazývaný obol, který odkazuje ke konci 10. století a je považovaný za pokus o první moravskou minci,“ vyjmenoval Fojtík.
Průzkum poblíž Kaple u Čelechovic na Hané se konal do poloviny října loňského roku. „Keltské pohřebiště archeologové objevili již koncem 19. století při budování železniční tratě. Nyní zde byly nalezeny pozůstatky dalších obydlí,“ poznamenal Fojtík.
