Pokud zrovna někde nezápasí, tráví pokud možno čas s rodinou v Praze, nicméně nezapomíná ani na rodnou Jihlavu. Judista Lukáš Krpálek to znovu dokázal ve čtvrtek, kdy se přijel na Masarykovo náměstí podělit s místními o svoji radost z druhé zlaté olympijské medaile, kterou minulý pátek vybojoval na hrách v Japonsku.
„Všechny vás zdravím a zároveň vám všem děkuju, že jste mě přišli přivítat. Jsem rád, že tady po pěti letech zase můžu být,“ připomněl šampion z váhové kategorie nad 100 kilogramů, že už podobné setkání v minulosti absolvoval. Také po Riu, kde ovládl kategorii do 100 kilogramů, ho totiž v krajském městě Vysočiny vítaly davy lidí. „Je krásné vidět znovu tolik úsměvů. Hodně to pro mě znamená,“ dodal třicetiletý dvojnásobný olympijský vítěz.
Nadšení obyvatelé Jihlavy ocenili téměř každou větu, kterou pronesl z pódia, obrovským potleskem. Načež se jim dostalo ze strany českého bojovníka ujištění, že udělá maximum pro to, aby čtvrteční setkání nebylo tím posledním poolympijským.
„Nemám v plánu ještě končit, proto věřím, že tohle nebyla poslední tečka,“ hlásil do mikrofonu. „Slibuju, že udělám maximum, aby byl důvod se tady sejít i po Paříži,“ zmínil šampion dějiště příštích letních olympijských her v roce 2024.
Kategorii bude teprve vybírat
Otázkou ovšem je, v jaké hmotnostní kategorii bude Krpálek na pařížské olympiádě bojovat. „Musíme se o tom poradit s trenérem, probrat všechna pro a proti. Přece jen už mi taky bude čtyřiatřicet, takže i na to musíme brát ohled,“ vysvětloval zaplněnému náměstí.
Každopádně varianty jsou pouze dvě. Buď zůstane v nejtěžší kategorii, nebo se vrátí mezi judisty do 100 kilogramů.
Kruh se uzavřel. Skromný, pracovitý... A zlatý, co nemá strach. Lukáš Krpálek |
„Pobavilo mě, že hned poté, co jsem teď vyhrál v Tokiu, mi psali kluci z kategorie do 90 kilo: Hlavně nechoď k nám,“ prozradil se smíchem Krpálek. „Ale můžou být v klidu, to bych nedal.“
Mimochodem blahopřejných zpráv přišlo jihlavskému obrovi od vítězného souboje s Gruzíncem Guramem Tušišvilim nepočítaně. A od někoho dokonce ne jedna.
„Třeba Ondra Vetchý mi hned psal, že moc gratuluje. Ale druhý den mi od něj přišla další esemeska, ve které stálo: Ty jsi prostě blázen, to snad není možný. Gratuluju ještě jednou!“ zmínil Krpálek se smíchem část komunikace s oblíbeným českým hercem a svým velkým kamarádem, který stejně jako on pochází z Jihlavy.
Oba se také v nejbližší době chystají potkat osobně. „Volali jsme si a říkal, že je zrovna teď taky na Vysočině, takže by to mohlo vyjít,“ plánoval jeden z českých hrdinů letošních olympijských her v Tokiu.
O popularitu se podělí
Zpátky na tatami se sice v dohledné době Krpálek nechystá, nicméně program bude mít zcela jistě nabitý ještě hodně dlouho.
„Přiletěl jsem v neděli a aspoň pondělí jsem si udělal volno, abych mohl být pouze s rodinou. Od úterka pak objíždím nejrůznější akce, redakce a televize. Je toho opravdu dost,“ zmínil daň, kterou sportovec musí „platit“ za svůj úspěch. „Ale už jsem od Ria trochu zvyklý. Navíc tentokrát je nás se zlatem víc, takže na to objíždění a ukazování medaile nebudu sám. Podělíme se,“ oddechl si.
Pyšný kouč Krpálka: Dokonalý výkon. Eliminoval techniky soupeřů, neudělal chybu |
Už také proto, že o cenný kov z Tokia je teď v rodině Lukáše Krpálka dost velká přetahovaná. Pro sebe by si ji totiž ze všeho nejraději zabraly obě ratolesti – pětiletý Tonda a tříletá Marianka.
„Dokonce se mi stalo, že ve středu jsem byl celý den na jedné akci a najednou mi volala manželka, která Tondu vyzvedávala ze školky, že mě chce k telefonu. Hrozně brečel. Prý se chlubil, že pro něj přijdu a že všem ukážu medaili. Tak jsem to musel hned druhý den napravit,“ usmíval se Krpálek.
Včera od rodného města dostal stříbrnou plaketu Jihlavy. A také dva plyšové ježky právě pro své potomky.
