Jak jste závod viděl?
No… nezačal jsem vůbec špatně. S trhem jsem bojoval poslední tři roky. Měl jsem velké problémy s rameny, trvalo, než jsem je dal dohromady. Pro mě byl tohle (180 kilogramů) nejlepší výsledek za poslední tři roky. Vůbec ne špatný začátek, říkali jsme si, že to bude super v nadhozu, který je vždycky moje silnější disciplína.
Jenže nebylo. Proč?
Absolutně jsme nečekali, že se stane to, co se stalo. Abych pravdu řekl, nevím, proč se to stalo a jak se to stalo. Strašně mě to mrzí, byla to třetí olympiáda, měl jsem šanci na fakt slušný výsledek, kdybych založil. Mohl jsem se dostat do pátého místa, což byl můj cíl pro Tokio. Bohužel, nevyšlo to, selhalo to.
Zkusit založit při nadhozu na nižší váze než na 232 nemělo smysl?
Jednak si myslím, že to nemělo smysl a jednak jsme absolutně nečekali, že by se tohle stalo. 235 kilogramů je váha, kterou jsem tady minulý týden na tréninku zvládal a teď jsme zakládali ještě níž. Ještě v rozcvičovně jsem v pohodě dal 225 kilogramů.
Tak co se stalo?
Při tom prvním pokusu jsem se maličko uspal, přiškrtilo mi to krkavice a už jsem do toho šel lehce poslepu, vršek vypínal, nebyla koordinace. Ale nepřišlo mi to těžké, proto jsme i při druhém pokusu zvýšili váhu na 235 kilogramů. Nechtěli jsme ztrácet čas opakováním pokusu.
To jste ale činku zvedl jen kousek a vyklouzla vám z rukou.
Selhal úchop, taky nepochopitelná věc.
A při třetím pokusu na stejné váze?
To už jsem šel všechno, nebo nic, že to prostě dát musím. Přemístění nebylo vůbec špatné, ale výraz dneska selhal. A to nejsem jediný, kdo si myslí, že výraz je moje nejsilnější disciplína. Tohle je nejenom pro mě velké překvapení a zklamání.
Vzpěrač Orság v olympijském závodu nepředvedl v nadhozu platný pokus |
Mohly v tom hrát roli nervy?
Myslím, že nervy to nebyly. Po trhu jsme měli fakt dobrou náladu, cítil jsem se fakt dobře. I na rozcvičování jsem se cítil dobře, nebyl žádný problém. Těžko říct.
Jednou jste činku odhodil a skončil v kotoulu. Nebylo to nebezpečné?
Vzhledem k tomu, že se mi tohle stalo poprvé, tak to bylo v takovém fofru, že člověk jen myslí na to, aby se tam nějak rozumně v té rychlosti poskládal. Není moc prostor něco zkoumat. Ani jsem nevěděl, jak daleko je za mnou hrana prkna, prostě jsem se tam skoulel a snažil se instinktivně schovat hlavu. Ale nebezpečné… Asi je to pořád bezpečnější než někde spadnout na ledu.
Jak moc máte takovou věc pod kontrolou?
Funguje tam pud sebezáchovy. Obyčejně činka padá tak, že člověk instinktivně odskočí. Nejmíň můžete ovlivnit to, když vás to při přemístění hodí na záda a činka padá na vás. S tím se moc dělat nedá a musíte se pod to prostě splácnout, dát hlavu na bok, aby činka přejela přes vás. Ale to jsou věci, které se nedějí běžně.
Vnímáte tenhle závod po sedmém místě z Londýna a osmém v Riu jako takové pošramocení vaší pověsti?
Ne vždy se zadaří. V posledních letech byly lepší i horší závody, měl jsem nějaká zranění, podle toho pak vypadaly výsledky. Úplně vypadnout je ale to nejhorší, co se může stát, když pominu zranění. Naštěstí se mi nic nestalo, všechno je ok, jenom bohužel výsledek nebyl takový a je strašná škoda, že je to zrovna tady.
Chápu.
Člověk dře, aby se sem dostal a když se sem dostane, maká na formě. Když už tu formu máte, je strašná škoda ji neprodat. Jsem přesvědčen, že jsem formu měl a mám, akorát se mi ji nepovedlo prodat.
Zlato získal Gruzínec Laša Talachadze v novém světovém rekordu ve dvojboji 488 kilogramů, trhu 223 kilogramu i nadhozu 265 kilogramů. (4. srpna 2021)
Co jste říkal na Gruzínce Lašu Tachaladzeho, který překonal světové rekordy v trhu, nadhozu i v celém dvojboji?
One man show, takhle to je poslední tři roky. Je to fenomén, neskutečný, fantazie se na to koukat. U něj to vypadá všechno strašně lehce, i když nevěřím, že to tak cítí. Je to tím, že jeho technika je tak precizní, že to všechno vypadá jednoduše.
Vy jste byl v 32 letech nejstarším účastníkem skupiny A. Myslíte ještě na Paříž?
Měl jsem za to, že tohle bude možná moje poslední olympiáda z vícero důvodů, ale budu to muset ještě zvážit, protože tohle asi není způsob, jak bych chtěl kariéru ukončit. Tohle není výsledek, se kterým bych se měl spokojit. Pokud vzpírání na programu v Paříži bude, tak i já budu velice zvažovat, že se tam pokusím znovu dostat a pokusím se napravit si chuť.
