Doporučujeme

David Kostelecký v olympijské soutěži v trapu.

David Kostelecký v olympijské soutěži v trapu. | foto: AP

Díky, Leni, díky všem. Jak „neperspektivní“ Kostelecký získal druhou medaili

  • 32
Tokio (Od našeho zpravodaje) - Olympijský vítěz. Vicemistr světa. Mistr Evropy. Vítěz Evropských her. Ne, nikomu už David Kostelecký nemusí nic dokazovat. Ve střelecké disciplíně trap dosáhl na naprosto vše. Přesto je na olympiádě podruhé nejstarším členem výpravy. Ale vidět to není. Spolu s Jiřím Liptákem ve čtvrtek odpoledne tokijského času ovládli olympijský závod. Ke zlatu z Pekingu přidal Kostelecký stříbro.

Být pošesté na olympiádě?

Tím David Kostelecký vyrovnal český rekord. Když se před kláním v Tokiu bavil s novináři o tom, s čím by byl spokojený, jestli může postoupit do šestičlenného finále, nebo jestli snad může bojovat o medaili, jen se smál.

„Když budu mít štěstí, do té šestky postoupit můžu,“ líčil.

Jenže on ve čtvrtek žádné štěstí nepotřeboval.

Ze 125 kvalifikačních ran trefil 123. Ze čtvrtého místa postoupil do finále.

„A byl jsem rád, že jsem se tam dostal. Už to pro mě byl úspěch,“ usmíval se.

Tím to ale neskončilo, naopak. Kostelecký spolu s Jiřím Liptákem ve čtvrtek odpoledne psali v Tokiu českou sportovní historii.

David Kostelecký a Jiří Lipták (vlevo) berou stříbro a zlato na olympiádě v Tokiu 2020 (29. července 2021)

Byl to právě český veterán, který se od začátku ve finále přetahoval o vedení. Po úvodních pěti ranách byl v čele osamocen, a klestil si tak cestu mezi poslední tři.

Zaber, vole! hecovali se střelci. O surreálné představě, co se naplnila

„Když jsem pak viděl, že mám bronz, měl jsem trochu problém, abych se zase nastartoval, přišel výpadek. To víte, je mi 46 let, tak je to jiné, než kdyby měl člověk pětadvacet. Hlava už funguje jinak a pro mě bylo neuvěřitelné, že mám jistý bronz na krku. Jsem rád, že to v tomhle sportovně pozdním věku ještě jde,“ smál se.

Co jde, vždyť on do té doby úplně zářil.

Po střelnici chodil sebejistě, trefoval jednoho asfaltového holuba za druhým. Až pak přišly chyby. V momentě, kdy se mělo rozhodnout, který ze střelců si domů odveze zlato, stříbro a bronz.

David Kostelecký a Jiří Lipták (vpravo) na olympiádě v Tokiu 2020 (29. července 2021)

„Nemyslím, že to bylo nějakým uspokojením. Já chtěl prostě ještě jednu medaili, i když jsem nevěřil, že bych ji takhle pozdě ještě mohl získat,“ usmíval se.

Na námitku, že na hrách startuje i 58letý střelec, Kostelecký reagoval slovy: „To jo, ale ten střílí skeet. Ten můžu střílet, až mi bude šedesát.“

I tak se Kostelecký se svým mladším kamarádem rval, až při sedmé ráně závěrečného rozstřelu kapituloval.

Po zlatu z Pekingu si tak domů z Japonska odveze stříbro.

Díky, Leni!

Se střelbou Kostelecký začínal ve čtrnácti letech v brněnském středisku mládeže. O tři roky později ho ale z oddílu vyhodili jako neperspektivního.

Ano, vážně. Jako neperspektivního. Jako někoho, kdo nemá naději na velké úspěchy. Kdo by se měl raději věnovat jinému sportu.

Jenže Kosteleckého se ujal bývalý reprezentant Josef Machan, díky kterému u závodní střelby zůstal.

Netrvalo dlouho a 190 centimetrů vysoký brokař začal mít výsledky.

V Nikósii v roce 1995 se stal juniorským mistrem světa. Díky tomu letěl už na olympiádu do Atlanty, kde skončil jedenatřicátý.

PEKINGSKÉ ZLATO. David Kostelecký slaví v kaluži svůj olympijský triumf.

V Sydney přišlo první z šesti finále, skončil šestý. O osm let později Kostelecký kraloval trapu v Pekingu. Jeho tehdejší trenér Jan Dvořák si musel vzít prášky na srdce, aby ten finálový zápřah zvládl.

Obhajoba v Londýně nevyšla, ze 14. místa nepostoupil ani do finále a v Riu přišla bolavá čtvrtá příčka.

Už tehdy byl nejstarším českým olympionikem. Netušil, jestli se ještě podívá do Tokia. O své vlastní formě měl řadu pochybností, navzdory dál skvělým výsledkům.

„Moje žena mě ale furt nutila, abych sem jel. Já si nebyl jistý, měl jsem takový jeden slabší moment. Takže Leni, díky!“ vzkázal Kostelecký už se stříbrnou medailí na krku na dálku z Tokia.

A děkoval i dál. Českému olympijskému výboru, svazu, jihomoravskému kraji, Dukle, ministerstvu vnitra. Prostě všem, nechtěl na nikoho zapomenout.

Tohle by mě nenapadlo ani v nejodvážnějším snu, smál se zlatý Lipták

Byť žije na jihu Moravy, oficiálně už dlouhé roky střílí za Hradec Králové, s brněnským oddílem se rozkmotřil, s Liptákem ale zůstal kamarád, se kterým často trénuje.

Jestli to byla jeho definitivně poslední účast na olympiádě?

O tom se teď nechtěl bavit. Nemá rád ukvapené závěry, nechce končit kariéru v emocích a pak se po pár měsících zase vracet.

„Byl by to dobrý moment teď odejít, protože mládnout nebudu. Ale ještě se o tom budeme bavit, teď žádné rozhodnutí dělat nebudu. Zeptám se ženy,“ smál se.

Pak sklonil hlavu a podíval se na svou těžkou stříbrnou medaili. Na její výrobu byly použity recyklované kovy z téměř 79 tisíc tun mobilních telefonů a dalších malých elektronických zařízení.

„Je dost těžká, recyklovaná. Říkali, že v Pekingu byla nejdražší. Tak teď mám dvě medaile, ale tři syny, do prčic,“ smál se.

Takže přece jen ještě výlet do Paříže za tři roky?

„Děkuju, ale myslím, že Jirkovo finále budu komentovat v Praze v televizi,“ říká.

Jen kdo ví, jestli. 


Olympijské hry Paříž 2024

Letní olympijské hry v roce 2024 se uskuteční v Paříži od pátku 2. srpna do neděle 18. srpna 2024. Francouzská metropole už OH hostila v letech 1900 a 1924. Poprvé se zde bude soutěžit o olympijské medaile v breakdance, naopak z programu byly vyřazeny karate, baseball a softbal.