Ještě v úterý jste se na tréninku tolik trápila a sama ze sebe jste byla nešťastná. Věřila byste tehdy, že se můžete ve skiatlonu prosadit?Nevěřila. Já tomu nevěřila ještě ani na posledním kilometru. V klasické části jsem měla úplně vybráno, trápila jsem se hrozně.
Ale teď jste jedenáctá, kousek od desítky.
Je to nádherné, jsem úplně nadšená. Jo, desáté místo bylo tak blízko, trochu je škoda, že jsem ho neufinišovala, ale na druhou stranu: jsou to ty dvě jedničky.
Věděla jste, že finišujete o desáté místo?
Ne, ne. Věděla jsem, že jedu ve skupině zhruba od osmého do sedmnáctého místa, ale kolikátá přesně, to jsem nevěděla.
Kam řadíte tento výsledek?
Úplně nejvýš.
Nad celkové osmé místo z Tour de Ski?
Asi jo. Jedenácté místo na olympiádě, v téhle konkurenci, to je něco. Ve sprintu bych si ho tolik nepovažovala, ale v distanci určitě jo.
Nikdo dnes nechyběl.
Přesně tak. A olympiáda je sen každého. Tour de Ski je specifická, je tam hodně závodů. Ale tohle je jediný závod, ve kterém se to má všechno předvést. A mně se to povedlo.
Kdy se váš pocit z lyžování v Soči zlomil?
Už ve čtvrtečním tréninku. Nebyla jsem dnes na startu ve stavu, že bych si řekla: Bude to super. Ale bylo to výrazně lepší.
Bruslení vám sedlo mnohem lépe?
To rozhodně. Ale v klasice jsem byla překvapená, že to jelo docela dlouho pohromadě, to u ženských nebývá. Ale i tak jsem se potom modlila, ať už se přezuju a je to lepší. Trošku mě štvaly ty skiatlonové boty, jak jsou měkčí. Ani v tom skejtu se v nich necítím úplně dobře. Už včera mě bolely holeně, když jsem je zkoušela, tak jsem si je pro jistotu zatejpovala. Naštěstí to bylo bez problémů.
Víte, kdy naposledy byla česká běžkyně na lyžích na olympiádě tak vysoko?
Že by Kateřina?
Při vítězné třicítce v Turíně.
No jo, jasně.
Je hodně příjemné porážet nyní soupeřky, které dříve končily daleko před vámi?
To je úplně nádherné, nikdy jsem si to ani nedokázala představit. Ale letos tím, že se mi trošku začalo dařit...
...trošku?
No, hodně. Najednou k těm závodům přistupuju jinak. Předtím mi každý říkal, ať chci být do třicátého místa, ale sama jsem necítila, že bych to mohla dokázat. Nadlouho jsem zabředla v těch čtyřicátých a padesátých místech. Ale teď mám najednou kolem sebe lidi, kteří mi řekli: Hele, ty budeš jezdit do patnáctky. Tomu jsem dlouho nechtěla věřit. Ale teď už na start jdu s tím, že by mě třicáté místo neuspokojilo.
Obávala jste se, co s vámi provede vysokohorská příprava. Dneškem jste si potvrdila, že vám neublížila?
Přesně tak. Tím, že jsem od Nového Města nezávodila, byla jsem nesvá. Nevěděla jsem, jak na tom jsem. Ztratila jsem přehled o své výkonnosti v porovnání s ostatními. Tohle je velké uklidnění.
Před volnou třicítkou, která má být vašim hlavním závodem v Soči, vás tedy výsledek ze skiatlonu nabil energií?
Určitě jo. Ale to ještě strašně daleko. Ještě dva závody mě předtím čekají, ještě je spousta času připravit se a předvést něco podobného.
Jak se vám dnes olympijské tratě zamlouvaly?
Nebylo to úplně lehké, průdušky mám pěkně spálené. Ale říkala jsem si: Mají to všechny podobné, musíme se s tím poprat všechny.
Zlato obhájila BjörgenováOlympijský skiatlon má stejnou vítězku jako před čtyřmi lety ve Vancouveru. Úvodní závod v bězích na lyžích na hrách v Soči vyhrála norská hvězda Marit Björgenová, která získala už své čtvrté olympijské zlato. Česká jednička Eva Vrabcová-Nývltová skončila v běhu na dvakrát 7,5 km jednenáctá. více |
A divácká atmosféra?
Nádherná. Jen před startem se mi moc nelíbilo, jak dlouho nás tam nechali stát. Ti lidé tak řvali, že už jsem z toho byla docela nervózní. Pak jsem i trošku zaspala. Ale jinak byli lidi super.
Jako jedna z mála jste jela víceméně v krátkém rukávu. To jste tak otužilá?
No právě, že jsem naopak hodně teplomilná. Ale mám pod tím krátké podvlíkáče a mám i čepici. Já chtěla červenou čelenku, a tu neměli. Nezbylo mi než jet v čepici. Tak jsem si vyhrnula kombinézu, aby mě to aspoň takhle chladilo.
Proč jste chtěla červenou čelenku?
Ráda závodím v červené, nosí mi štěstí.
