Tentokrát to aspoň nebyl souboj s vlnami, že?
Dneska to bylo dobrý, aspoň jsem si trochu zazávodila. I když na konci už to zase bylo trošku i s těma vlnama, ale nic, co by se nedalo zvládnout.
Snažila jste se bojovat i s vedoucí Novozélanďankou Twiggovou?
Snažila, když jsem měla techniku pod kontrolou. Ale pak už jsem tu techniku pomalu ztrácela, tak jsem se radši soustředila na sebe, abych nedělala zbytečné chyby a nezbrzdila loď třeba tím, že plácnu veslem do vody. Věděla jsem, že Mexičanka měla v rozjížďkách nejrychlejší čas ze všech a že to ve zdejších podmínkách docela umí, takže mě asi bude stahovat. Proto jsem si spíš snažila hlídat, aby mě ještě nepředjela.
Fyzicky jste byla v pohodě?
Nevím, teď mi přijde, že jak jsem neměla prostor pořádně trénovat, nejsem úplně rozdýchaná.
Loď je po tréninkovém karambolu opět v pořádku?
Je opravená. Ani v těch místech skoro není poznat, co s ní bylo.
Takže se nebojíte, že by se něco takového mohlo opakovat?
Ne ne. Jen když jsem dneska o něco zavadila vesly, tak jsem se lekla. Ale je to v pohodě.
Zato v neděli jste asi měla jiné pocity, že?
Kdysi jsem se cvakla, když jsem s veslováním začínala, jenže to bylo u plata. A jednou při tréninku na Vltavě, ale taky u kraje. Tady to bylo něco úplně jiného, v jiných podmínkách - a hodně nečekané. Je pravda, že když jsem potom večer usínala, měla jsem sny, že se topím, že mě nikdo nechce zachránit. Hrozný. Chvíli jsem si říkala, jak vůbec budu závodit.
Jak dlouho jste tehdy byla ve vodě?
Dlouho asi ne. Ale když tam jste, přijde vám to nekonečné. Bylo to asi kilometr od cíle v rozveslovací dráze.
Zkoušela jste plavat?
S lodí to moc nejde. Začaly na mě najíždět ostatní, tak jsem se musela posunout. Ještě mě málem sejmula jiná loď. Ale naštěstí to dobře dopadlo.
Vaše loď se vyloženě potápěla?
Normálně by měla plavat, ale odšrouboval se mi jeden kryt, natekla do ní voda a šla celá ke dnu. Ještě že jedna komora byla zavřená, takže to bylo tak napůl. Já jsem vůbec netušila, jestli se potopí celá nebo ne.
Měla jste víc strach o loď nebo o sebe?
Asi obojí. Říká se, že když člověk spadne do vody, má se držet lodi. Sice to vypadá, že je kilometr docela kousek, ale i tak se nemáte pouštět lodě. Tak jsem nevěděla, jestli se jí mám držet, i když se potápí. Pomohlo mi, že tam byly ty záchranářské čluny rychle.
Ptaly se vás potom ostatní závodnice, co se stalo?
Ne, vůbec, spíš se mě ptaly, jestli jsem v pohodě, jestli mám loď, jestli budu mít na čem závodit.
Co byste dělala, kdyby byla dál nepoužitelná?
Mám tu ještě jednu, naštěstí. Nechala jsem si ji sem poslat.
