„Mohl jsem tam být ještě dneska,“ říká dnes už s úsměvem třicetiletý hradecký judista při vzpomínce na událost, kterou na slavné pláži zažil ve chvíli, kdy se odrážel k úspěšné kariéře. V ní už příští týden zaznamená druhý start na olympijských hrách.
Co se tehdy stalo?
Málem jsme se úplně nezaviněně dostali do vězení.
Proč?
Jeli jsme tehdy s judistickým kamarádem Davidem Dubským taxíkem z večeře. Bylo tak deset jedenáct hodin a my si nechali zastavit na pláži, že se podíváme. Byly tam dva stánky, kde prodávali plyšáky, okukovali jsme je, prodavačky nabízely, že jsou dobré. My nechtěli. Pak se objevila malá holčička a dávala nám pytlík s nějakým práškem a že je prý zadarmo. Nechtěli jsme, ale ona mi ho strčila do kapsy.
Pavel Petřikov
Co bylo dál?
Raději jsme šli zpátky k taxíku, nasedli a odjeli. Naštěstí jsem sáček hned vyhodil z okénka, protože jsme ujeli jen nějakých 300 metrů a zastavila nás policie. Prohledala nás i auto, evidentně hledali drogy, vlezli všude, i pod sedadla. Naštěstí nic nenašli.
Jak vás poslouchám, tak si Copacabanu asi letos moc neužijete?
Kdepak, zavřu se v olympijské vesnici a budu v pohodě.
Kdo bude vaším společníkem na pokoji?
Jaromír Ježek. On je také z Hradce, bydlíme spolu na závodech už od juniorů.
Olympijský závod vaší váhové kategorie do 60 kilogramů je na programu už v sobotu, hned den po slavnostním zahájení a vlastně v první den soutěží, žádné dlouhé čekání vás tak nečeká. Výhoda nebo nevýhoda?
Z mého pohledu spíš nevýhoda. Nevím, jak se moc před závodem dostaneme do haly, asi moc ne. Bude to vůbec první judo, takže možná budou nějaké zmatky, což se stává. Raději bych tam den dva pobyl, rozkoukal se, podíval na nějaký závod. Ale nemá smysl nad tím přemýšlet, bude to pro všechny stejné.
V Riu strávíte před závodem týden, co se ještě dá natrénovat?
Už nic moc. Poslední den doma před odletem jsem měl ještě běhací trénink, ale tam už to bude jen doladění, spíš na pocit.
Co váha? Čeká vás velké shazování do vašich 60 kilogramů?
Jsem v pohodě. Před třemi týdny jsem sice měl 66 a půl, ale trochu jsem upravil jídelníček a mám 64. To už můžu normálně jíst a pít, cítím se dobře. Zbytek shodím před závodem, to mám vyzkoušené.
Co los, jak bude důležitý?
S oblibou říkám, že los napoví. Důležitý je dost, ne všichni soupeři mají stejnou kvalitu.
Proběhne dva dny před závodem, bude šance se na soupeře připravit, zjistit jeho přednosti či slabiny?
Určitě bude. Dneska existuje judistická databáze, kde se dají najít i zápasy většiny borců, navíc za ta léta tak devadesát procent soupeřů, kteří v Riu budou, znám. Nic nevím snad jen o dvou třech borcích z Afriky.
Kam sahají vaše ambice při vašem druhém olympijském vystoupení?
Cíle na umístění si nedávám. Chci vyhrát co nejvíc zápasů a prát se tak, abych byl spokojený sám se sebou. A uvidíme, na co to bude stačit.
