Před Sáblíkovou se nyní otevírají tři možné olympijské cesty.
Ta první je zdánlivě prostá. Dá po sezoně kariéře sbohem a žádné další hry už nebudou. Přesto se k takovému scénáři nejspíš neschyluje.
Sáblíková má medaili! Bronz vybojovala na pětikilometrové trati |
„Končit, nebo pokračovat? Hraju si s oběma variantami,“ prozradila ve čtvrtek. „Každá další sezona je pro mě čím dál náročnější. Všichni se mě ptají, proč jsem před závody tak nervózní, když toho mám za sebou tolik. A já jim říkám: Právě proto. Nechci zklamat. Chci ukázat sobě i ostatním, že do špičky ještě patřím, a ono je to vážně těžké. Ale na druhou stranu, olympiáda je olympiáda. Komu by se chtělo v takové chvíli končit.“
 |
Je tedy možné, že se Sáblíková pokusí v 38 letech startovat na hrách v Miláně 2026. Obzvlášť, když sama naznačila, že by se jí líbilo uzavřít svůj italský olympijský kruh, který načala coby osmnáctiletá dívka v Turíně 2006.
„Nechám to na ní,“ říká kouč Petr Novák. „Pořád atakuje svoje nejlepší časy. Opravdu dozrává jako víno. Nejezdí hůř než v předchozích letech, jezdí stejně nebo líp. Teď se koncentrovala na Peking, aby si odtud odvezla sedmou olympijskou medaili, což se jí povedlo. Jestli skončí, je na Martině. Já sám za sebe si myslím, že ne.“
Přešťastná Sáblíková: To je vážně neuvěřitelné, já mám zase medaili! |
Navíc ve hře není pouze rychlobruslení. Jsou tu ještě jiné hry, ty letní, někdejší velký sen Sáblíkové, později zatracovaný a nyní opět oživený.
V roce 2015 se domnívala, že si na mistrovství světa v cyklistické časovce 9. místem v redukovaném pořadí zemí vybojovala start v Riu 2016. Jenže český svaz tehdy špatně pochopil kvalifikační kritéria světové federace UCI a posléze se na seznamu olympijských aktérek nenašla.
Sice do Ria odcestovala a právníci tam bojovali o její přijetí do závodu u Sportovní arbitráže, jenže marně. Načež na kolo, přesněji na to závodní, na dlouho zanevřela. Teprve loni se opět vrátila do Českého poháru cyklistek a začala v něm zase vítězit.
NA KOLE. Tradiční obrázek do roku 2016. Martina Sáblíková vítězící na českém šampionátu v silniční cyklistice.
Dokonce dostala od reprezentačního trenéra Tomáše Konečného nabídku, aby na republikovém šampionátu bojovala o nominaci na hry do Tokia, kam předtím jediné místo pro Česko vyjela Nikola Nosková.
Sáblíková odmítla, nechtěla připravit o hry Noskovou (která však později stejně do Japonska neodcestovala, přednost dostala Tereza Neumanová).
Ovšem porvat se o olympijskou Paříž 2024, to už je jiný příběh. „Kolo mě hrozně baví. Když na něm jezdím, moc si to užívám,“ nezastírá.
Zda se na cyklistickou přípravu nyní vrhne mnohem systematičtěji, však zatím prozradit nechtěla.
Nad touto výzvou uvažuje také trenér Novák. Tajemně naznačí: „Pojďme se na tohle téma bavit, až budu vědět víc, a to bude tak za měsíc a půl. Pracujeme na různých variantách, jen ještě nic není dotažené do konce. Ale návrat na kolo nevylučuju.“
Jeho slova si můžeme přebrat i tak, že se možná rýsuje angažmá v některé z ženských cyklistických stájí.
NA LEDU. Martina Sáblíková na pětikilometrové trati vybojovala bronz v Pekingu 2022.
Tak jak to tedy bude? Konec kariéry? Pokus o Paříž 2024? Nebo snaha vydržet do Milána 2026?
Milníky jsou vytyčeny, jen ke kterému se vydat.
A pozor, za určitých okolností by se Sáblíková mohla na závodním olympijském ledu ještě jednou představit i v Pekingu. To kdyby naskočila coby náhradnice za poněkud se trápící Nikolu Zdráhalovou do závěrečného závodu s hromadným startem.
„Už mi to Niki nabízela,“ povídala. „Ale spíš mě chtěla jen pošťouchnout. Říkala jsem jí, jestli se nezbláznila.“
Hromadný závod sice Sáblíková pět let neabsolvovala, ale předtím v něm dokázala v poháru i zvítězit.
„To mám jako zase jet s támhletou holkou, až si pojede pro další zlato?“ ukázala na opodál stojící nizozemskou blondýnu Irene Schoutenovou, mistryni světa v této disciplíně.
„Tak to ne. Do toho mě netahejte,“ zasmála se.
