Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Politika ovlivňovala olympijské hry vždy. Už od roku 1896

  14:20
Olympijské hry v Pekingu budou nejostřeji sledovanou sportovní událostí posledních desetiletí - ovšem nejen kvůli výkonům na stadionech. Po dlouhé době půjde o sportovní akci, která má výrazný politický přesah. Když se však podíváme do historie, zjistíme, že na olympiádách šlo vždy o více než sport. A neplatí to jen pro Berlín 1936 nebo Moskvu 1980.

Čínský basketbalista Jao Ming s olympijskou pochodní v Pekingu (6. srpna 2008) | foto: Reuters

Peking byl zvolen hostitelským městem 13. července 2001 symbolicky na zasedání Mezinárodního olympijského výboru v Moskvě - tedy ve městě, které jako poslední výrazně politicky zneužilo pořádání olympiády. V hlasování zvítězila čínská metropole jasným rozdílem už ve druhém kole. Za sebou nechala Toronto, Paříž, Istanbul a Ósaku.

Od prvního okamžiku bylo rozhodnutí MOV terčem kritiky. Zejména kvůli nedodržování lidských práv v komunistické Číně, cenzuře a okupaci Tibetu. Protesty vyvrcholily při jarní cestě olympijské pochodně po světových metropolích - více o protestech čtěte zdě

Kontroverze vzbudil i původní záměr pořadatelů zakázat novinářům přístup na vybrané internetové stránky - více o případu čtěte zde

Světová veřejnost bude po celé dva týdny kromě sportovních výkonů sledovat i to, zda si někdo ze sportovců nebo politiků dovolí během olympijských her kritizovat politiku Číny.

Vy si zatím můžete přečíst, jak politika ovlivňovala olympijské dění od obnovení největšího sportovního svátku v roce 1896.

1896 Atény
Jedním z důvodů, proč se baron Pierre de Coubertin začal zajímat o obnovení olympijských her, byl výsledek francouzsko-pruské války (1870-71), kterou německá armáda vyhrála. Podle Coubertina proto, že Francouzům chyběla sportovní průprava, jakou na školách procházeli například Angličané. Proto začal propagovat sport. A zároveň věřil, že je lepší, když se mladí lidé budou utkávat na sportovištích než na válečné frontě.

1900 Paříž
Až druhá olympiáda byla otevřena ženám, zúčastnilo se jich jedenáct. Do té doby Coubertin jejich sportovní aktivity považoval za nepraktické, neestetické a nezajímavé.

1904 St. Louis
Politika měla hlavní slovo už při výběru dějiště. Ačkoli se olympiáda měla konat v Chicagu, americký prezident Theodor Roosevelt ji přesunul do St. Louis, kde se stala součástí Světové výstavy. Hry bojkotoval sám jejich spolutvůrce Pierre de Coubertin a do USA vůbec necestoval...

1908 Londýně
Olympiáda se původně měla konat v Římě, ale po erupci Vesuvu (1906) italská vláda rozhodla, že peníze raději věnuje na obnovu Neapole. V Londýně jednotlivé výpravy poprvé vystupovaly pod svými státními vlajkami.

1912 Stockholm
Ruská a rakouská vláda neúspěšně protestovaly proti tomu, že se her zúčastnily výpravy Maďarska, Čech a Finska, ačkoli nešlo o samostatné státy. Soutěže v moderním pětiboji se zúčastnil pozdější americký generál Patton. Na programu chyběl box, protože byl ve Švédsku zakázán.

1920 Antverpy
Hry se původně měly konat v Budapešti, ale v roce 1919 byly svěřeny Antverpám. Jednak jako uctění památky belgických občanů padlých ve světové válce a pak také z toho důvodu, že poražené země konfliktu – Německo, Rakousko, Maďarsko, Bulharsko a Turecko – se nesměly her zúčastnit.

1924 Paříž
Francouzská metropole se stala prvním městem, kde se olympiáda konala podruhé - mezi neúspěšnými kandidáty byla i Praha. Olympiádě předcházely diplomatické přestřelky mezi USA a hostitelskou zemí kvůli tomu, že Francouzi obsadili německé Porúří. Irové se poprvé na hrách představili jako samostatný národ, premiéru si odbyly i Polsko, Litva nebo Lotyšsko.

1928 Amsterdam
Na olympijskou půdu se vrátilo Německo. Nizozemští katolíci protestovali proti tomu, že některé soutěže se konají v neděli a že se jich účastní i ženy. Poprvé byl zažehnut olympijský oheň. Po kolapsu několika běžkyň v závodě na 800 m se opět objevují hlasy požadující zrušení ženských disciplín - nakonec byly na 32 let vyřazeny všechny běhy žen nad 200 m.

1932 Los Angeles
Američané museli dočasně zmírnit zákon o prohibici, aby si sportovci z Francie, Itálie a dalších zemí mohli dovézt víno. Prezident Herbert Hoover olympiádu vůbec nenavštívil a stal se první hlavou hostitelské země, která si nechala ujít sportovní svátek.

1936 Berlín
Německému hlavnímu městu bylo pořadatelství přiděleno v roce 1931, dva roky před nástupem nacistů k moci. I když se pak často mluvilo o změně hostitelské země nebo bojkotu her, nedošlo k tomu. Hitler využil olympiády k bezprecedentní propagaci nacistického režimu a snažil se propagovat Německo jako mírumilovnou zemi. Dokonce i francouzští a kanadští sportovci při slavnostním ceremoniálu pozdravili diváky vztyčenou pravicí. Z médií dočasně zmizelo antisemitské štvaní, z obchodů cedulky "Židům vstup zakázán." Poprvé se realizovala myšlenka putování olympijské pochodně z Řecka do místa dějiště.

1940
Olympiáda byla původně přidělena Tokiu, ale po japonském napadení Číny byla přesunuta do Helsinek. Když Německo obsadilo polské území a Rusové začali válčit s Finskem, byly hry zrušeny úplně. To samé platilo pro rok 1944.

1948 Londýn
Her se nesměli zúčastnit agresorské země z II. světové války Německo a Japonsko. Pozváni nebyli ani sportovci čerstvě vzniklého státu Izrael, MOV měl strach z bojkotu ze strany arabských zemí. Olympijské hry mají prvního politického uprchlíka v historii – po skončení her se domů nevrátila členka čs. výpravy Marie Provazníková.

1952 Helsinky
Poprvé se pod pěti kruhy objevil Sovětský svaz. Vrcholí studená válka, takže výprava nebydlela spolu s ostatními sportovci v olympijské vesnici. Poprvé se olympiády zúčastnil Izrael a dva německé týmy: západní Německo a Sársko, naopak komunistická východní část země účast zamítla.

1956 Melbourne
Olympiáda čelila dvěma bojkotům. Egypt, Libanon, Irák a Kambodža nepřicestovaly do Austrálie na protest proti izraelské invazi v Suezském průplavu, Španělsko, Nizozemí a Švýcarsko na protest proti sovětskému vpádu do Maďarska. Rozdělené Německo reprezentoval společný tým (jako až do roku 1968), Čínu zastupovali sportovci pevninské komunistické země. Zápas vodního póla mezi SSSR a Maďarskem musel být předčasně ukončen, protože se změnil v krvavou bitku. Do okupované vlasti se nevrátilo 45 členů maďarské výpravy.

1960 Řím
Na dlouhou dobu naposledy byl na olympiádu připuštěn tým Jižní Afriky (zákaz pak kvůli apartheidu trval až do roku 1992). Komunistická Čína v roce 1958 opustila olympijské společenství a umožnila tím startovat sportovcům z Tchajwanu. Připravoval se start společného korejského týmu, ale KLDR byla proti a her se nezúčastnila. Prvním městem východního bloku, který se o pořadatelství ucházel, byla Budapešť (volilo se v roce 1955), ale ve druhém kole získala jediný hlas.

1964 Tokio
Olympijský oheň zapálil Ysohinori Sakai, který se narodil 6. srpna 1945 v Hirošimě – tedy v den, kdy na ni Američané svrhli atomovou bombu. Z her byl vyloučen tým Indonésie, protože země nepovolila v roce 1962 na Asijských hrách start výpravám Izraele a Tchajwanu. V Tokiu se poprvé představila řada afrických zemí, které na začátku 60. let získaly nezávislost.

1968 Mexico City
Deset dnů před olympiádou vládní oddíly při potlačování demonstrace zabily 250 studentů. MOV to označil za vnitřní záležitost země a nehodlal to dále řešit. Američtí sprinteři Tommie Smith a John Carlos při přebírání medaili vztyčili ruku s černou rukavicí na znamení podpory černošskému hnutí "Black Power" a byli z her vyloučeni. Na bojkot olympiády kvůli okupaci Československa armádami Varšavské smlouvy nikdo ani nepomyslel. Oba německé týmy vytvořily samostatnou reprezentaci, což trvalo až do roku 1988.

1972 Mnichov
5. září 1972 – nejčernější den olympijské historie. Skupina palestinských teroristů z organizace "Černé září" zajala v olympijské vesnici izraelské sportovce a chtěla je vyměnit za své vězněné spolubojovníky. Pokus německých ozbrojených sil na letišti o osvobození rukojmích dopadl tragicky: zahynulo děvět Izraelců (další dva už v olympijské vesnici) a jeden policista, zabito bylo i pět teroristů. Navzdory četným protestům hry pokračovaly dále.

1976 Montreal
Olympiádu bojkotovalo 22 afrických zemí, Irák a jihoamerická Guyana na protest proti tomu, že startoval Nový Zéland, jehož ragbyový tým se utkal s reprezentací rasistické Rhodesie. MOV nátlaku neustoupil s odůvodnění, že ragby není olympijský sport. Kanadská vláda odmítala z ekonomických důvodů, aby Tchajwan startoval pod označením "Čínská republika". Ten se pak účasti raději vzdal.

1980 Moskva
První olympiáda v komunistickém bloku. Západní země vyhlásily bojkot kvůli sovětské invazi do Afghánistánu z prosince 1979. Do Moskvy necestovali zástupci 65 zemí (odhaduje se, že 45-50 z politických důvodů), dalších 16 států bojkot podpořilo (např. Velká Británie a Austrálie), ale zároveň nechaly na svých sportovcích, aby se rozhodli, zda startovat či nikoli. Jejich výpravy při slavnostním ceremoniálu nesly místo státní vlajky olympijskou. V Moskvě startovalo jen 80 zemí, nejméně od roku 1956. Při závěrečném ceremoniálu nebyla vyvěšena vlajka USA jako další pořadatelské země, ale jen vlajka města Los Angeles.

1984 Los Angeles
O pořadatelství nemuselo kalifornské město soupeřit, při volbách v roce 1978 bylo jediným kandidátem. Tentokrát hry bojkotuje čtrnáct zemí sovětského bloku, který se bojí šovinistické a antisovětské atmosféry – výjimkou jsou výpravy Rumunska (druhá nejúspěšnější země her) a Jugoslávie. Ke komunistickým zemím se přidaly i Libye a Írán. Po 28 letech se naopak na olympiádu vrací Čína. Navzdory bojkotu je 140 účastnických zemí rekord.

1988 Soul
Hry bojkotují KLDR, Kuba, Albánie, Etiopie, Seychelské ostrovy a Nikaragua. Oheň přinesl na stadion 76letý maratonec Sohn Kee-Chung, který v roce 1936 vyhrál olympiádu v době japonské okuapce pod jménem Kitei Son.

1992 Barcelona
Měnící se svět se odráží i na složení účastnických zemí. Na olympiádu se vrací sjednocené Německo, jednotný Jemen, Jižní Afrika, samostatné pobaltské republiky a Slovinsko s Chorvatskem. Z bývalého Sovětského svazu je tzv. Sjednocený tým, sportovci Jugoslávie, která je pod mezinárodním embargem, smějí startovat jako nezávislí účastníci. Nikdo hry nebojkotuje. Po dvanácti letech se opět účastní sportovci Kuby a KLDR. Oficiálními jazyky her jsou španělština a katalánština. Proto výpravy při slavnostním zahájení nenastupují podle domácí abecedy, jak bývá zvykem, nýbrž podle francouzské.

1996 Atlanta
Ráno 27. července explodovala v olympijském parku bomba, která zabila dva lidi a jedenáct zranila. I proto šéf MOV Juan Antonia Samaranch na konci neoznačí hry za nejlepší v historii, jak je pravidlem. Čtyřiadvacet zemí má olympijskou premiéru, mezi nimi i Česká republika nebo Palestina. Poprvé od roku 1912 se účastní výprava Ruska.

2000 Sydney
Olympiády se zúčastnilo 199 zemí. Chyběl pouze Afghánistán, neboť talibanský režim zakazoval sport ženám. Sportovci rozdělené Koreje nastupují při slavnostním zahájení jako jeden tým, pod společnou vlajkou.

2004 Atény
I když v Iráku zuří válka, startuje v Řecku minivýprava této země. Sportovci Íránu mají zákaz startovat v soutěžích, kterých se účastní Izraelci. Jeden ze zápasníků odmítá nastoupit proti izraelskému soupeři, ale aby nebyl vyloučen z her, vymlouvá se na nadváhu. Domů se vrací jako národní hrdina. Poprvé v historii je počet příslušníků bezpečnostních sil větší než počet sportovců, rozhodčích a novinářů. Ačkoli je Hong Kong už součástí Číny, startoval jako samostatná země.

2008 Peking
Peking poprvé kandidoval na rok 2000. O dva hlasy ve čtvrtém kole podlehl Sydney, ačkoli ve třech předchozích kolech získal více hlasů. Druhý pokus v roce 2001 už byl úspěšný.

Autor:

Olympijské hry Paříž 2024

Letní olympijské hry v roce 2024 se uskuteční v Paříži od pátku 2. srpna do neděle 18. srpna 2024. Francouzská metropole už OH hostila v letech 1900 a 1924. Poprvé se zde bude soutěžit o olympijské medaile v breakdance, naopak z programu byly vyřazeny karate, baseball a softbal.

  • Nejčtenější

Běžecké štafety se zatím na OH nekvalifikovaly, mají ještě šanci na nápravu

5. května 2024  7:35,  aktualizováno  9:05

Žádná česká atletická štafeta se zatím na olympijské hry v Paříži nekvalifikovala. Na mítinku World...

České štafety neuspěly v olympijské kvalifikaci, mix spoléhá na čas z MS

6. května 2024  7:28,  aktualizováno  8:15

Žádná česká atletická štafeta se z mítinku World Relays na olympijské hry do Paříže...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Tým uprchlíků na olympiádě v Paříži vytvoří rekordních 36 sportovců

2. května 2024  15:58

Tým uprchlíků bude na olympiádě v Paříži reprezentovat rekordní počet 36 sportovců. Je to o sedm...

Falešná videa jako důkaz spiknutí. MOV potrestal bývalého funkcionáře Sabaha

4. května 2024  14:19

Někdejší vlivný funkcionář olympijského hnutí šajch Ahmad Fahad Sabah z Kuvajtu dostal od...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

České štafety neuspěly v olympijské kvalifikaci, mix spoléhá na čas z MS

6. května 2024  7:28,  aktualizováno  8:15

Žádná česká atletická štafeta se z mítinku World Relays na olympijské hry do Paříže...

Běžecké štafety se zatím na OH nekvalifikovaly, mají ještě šanci na nápravu

5. května 2024  7:35,  aktualizováno  9:05

Žádná česká atletická štafeta se zatím na olympijské hry v Paříži nekvalifikovala. Na mítinku World...

Falešná videa jako důkaz spiknutí. MOV potrestal bývalého funkcionáře Sabaha

4. května 2024  14:19

Někdejší vlivný funkcionář olympijského hnutí šajch Ahmad Fahad Sabah z Kuvajtu dostal od...

Tým uprchlíků na olympiádě v Paříži vytvoří rekordních 36 sportovců

2. května 2024  15:58

Tým uprchlíků bude na olympiádě v Paříži reprezentovat rekordní počet 36 sportovců. Je to o sedm...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

V 59 letech zemřela herečka Simona Postlerová, ještě v sobotu zkoušela

Zemřela divadelní a filmová herečka Simona Postlerová, bylo jí 59 let. Zprávu o úmrtí potvrdil nadační fond Dvojka...

Dara Rolins je po další plastice. Kritiku fanoušků nechápe, cítí se svěží

Zpěvačka Dara Rolins (51) se na čas stáhla z veřejného života. V tom období prodělala „estetický zákrok“ a na sociální...

Titěrné sukně i míčky na podpatcích. Zendaya vzkřísila trend tenniscore

S nadsázkou bychom mohli říct, že největší tenisovou událostí tohoto roku je premiéra snímku Rivalové. Aspoň co se módy...

Bagárová zrušila „vysněný“ koncert v O2 areně. Kvůli ztrátě radosti, tvrdí

Plánovaný zářijový koncert Moniky Bagárové v pražské O2 areně se neuskuteční. Zpěvačka se jej rozhodla zrušit. Jako...

Ukradené auto s AirTagem si našel, ale od policie dostal vynadáno

Vyjít ráno před dům a nenajít tam svůj vůz je noční můrou každého majitele. Do takové nezáviděníhodné situace se dostal...