"Ostatní holky mi v Pekingu nadšeně vyprávěly, jak se už těší na opalování na Bali. To já se co nejrychleji vracím domů, dcera Tesse mě potřebuje," řekla třeba 41letá americká plavkyně Dara Torresová. "To díky Tesse se mi v bazénu pořád daří. Chci, aby na mě byla hrdá."
Hrdá jistě bude – Torresová v Číně získala tři stříbrné medaile.
Však ji časopis Time právě pro schopnost sladit mateřské a sportovní povinnosti zařadil na druhé místo hitparády nazvané Koho sledovat na olympiádě. Hned za basketbalistu LeBrona Jamese.
"Je obdivuhodné, co Dara dokázala," uznal i plavec Michael Phelps, který Torresové říká "mami".
V jeho případě jen z legrace. U některých maminek to prostě vyjde. Jako by našly novou sportovní energii, motivaci, chuť. Je to jako elixír, povolený doping. Dosud nevysvětlený.
. Závodím pro lidi, kteří pomohli mému synovi žít, říká gymnastkaPeking (tm) - Stála se stříbrnou medailí na krku a ujišťovala: "Chci jet i do Londýna 2012. Tam mi bude teprve 37 let." Z úst jakékoliv sportovkyně už by tato věta zněla zajímavě. Ale Oksana Čusovitinová je gymnastkou. Už letos, v třiatřiceti, byla na pódiu naprosto ojedinělým zjevem.
|
Třeba v případě vytrvalostních běhů má i svůj název – říká se mu Ingridina záhada. Podle Norky Ingrid Kristiansenové, jež v roce 1983 vyhrála houstonský maraton pouhých pět měsíců po narození potomka. I v Pekingu měla své nástupce.
Českou tenistku Lucii Šafářovou porazila Rakušanka Sybille Bammerová, jedna ze tří maminek mezi ženskou elitou. Její žebříčkový vzestup je neuvěřitelný. "Dokud neměla dítě, nedostala se ani do první stovky. Teď? Už byla i devatenáctá na světě," popisuje Šafářová. Dceři blonďaté Rakušanky je sedm. Při zápasech sedává na tribuně a tiší příliš hlučné diváky: "Pššt, mamka hraje."
A tak daleko jako její matka, do čtvrtfinále, nedošla letos žádná Češka.
Syn si přece medaili objednal
Přesto v Pekingu soutěžily i úspěšnější matky. Například japonská judistka Ryoko Taniová, sedminásobná mistryně světa. Na tatami se vrátila dva roky po narození syna Jošijakiho. Během jarního přípravného kempu svěřila potomka do péče svých rodičů a dřela, aby měla natrénováno.
"V Sydney 2000 jsem vyhrála zlato pod dívčím jménem Tamuraová. V Aténách 2004 už jako paní Taniová. A v Pekingu 2008 to samé zvládnu jako máma." Tak úplně jí to nevyšlo. Po kontroverzní prohře v semifinále skončila "až" třetí. Doma ji přesto přivítali jako hrdinku.
Sláva byla i v Itálii, když šermířka Valentina Vezzaliová dotáhla pekingské tažení až do konce. Celé hry chodila v tričku s obrázkem svého syna Pietra a jemu svůj triumf i věnovala. "Vždyť si u mě tu medaili objednal." Její krajanka, stříbrná kajakářka Josefa Idemová, vzala své dvě děti rovnou na pozávodovou tiskovku.
Naopak brazilská plážová volejbalistka Ana Paula Connellyová vypadla už ve čtvrtfinále. S vyřazením ji smířil telefonát na druhou stranu planety, kde do sluchátka promluvil její sedmiletý syn Gabriel: "Už se mi vrať. Stejně tě mám radši než všechny medaile světa."
Přesto není pohnutějšího mateřského osudu, než s jakým na olympiádu vyrazila německá gymnastka Oksana Čusovitinová. Nebýt syna Ališera, který měl leukemii, už necvičí. Potřebovala však před časem vydělat na jeho léčbu, proto je i ve 33 letech stále při tom. Dnes je Ališerovi devět, je to zdravý rošťák. A Čusovitinová nemá věrnějšího fanouška.
. Britka Radcliffová dobíhala maraton v slzáchPeking (bb) - Protrpěla poslední kolo na stadionu, v cíli si sundala sluneční brýle a odhalila tak slzavé oči. Pak se rozplakala v náručí tréninkové partnerky. Britská běžkyně Paula Radcliffová se opět nedočkala olympijského zlata v maratonu. "Jako bych běžela na jedné noze," lkala maminka dcery Isly.
Před čtyřmi lety v Aténách vzdala maraton jen kousek před cílem. Vyčerpaná vedrem seděla na kraji trasy, i tehdy slzela.
|