Zápas o olympijské zlato bude pro českou rozhodčí vrcholem kariéry, splněním snu. "Co si přát víc? Snad jen finále mistrovství světa, ale olympijský turnaj hrají v ženském fotbale stejné týmy, takže to vyjde vlastně nastejno," domnívá se Damková.
Dobře ví, že ji nečeká lehká práce. "Brazilky hrají krásný fotbal, ale umí být i zákeřné a jsou to dobré herečky," uvědomuje si.
Zatím tu má s brazilským fotbalem jen hezké zkušenosti a ve fotoaparátu nosí svůj nejcennější olympijský suvenýr: společnou fotografii s Ronaldinhem.
V Šenjanu fotbalisté s rozhodčími pobývali ve stejném hotelu a Damková na slavného hráče náhodně narazila v kavárně. "Byl strašně milý," říká s láskyplným úsměvem.
Prohodili spolu pár slov, vyfotili se, a pak společně nastoupili do výtahu. Damková, Ronaldinho a jeho ochranka. "Bodyguardi chtěli vystoupit už v jedenáctém patře, kde Brazilci bydleli, ale Ronaldinho řekl: Kdepak, nejprve musíme doprovodit slečnu," chlubí se.
Čínu za tři týdny, co tady pobývá, už poznala z mnoha stran. Ze základny v Pekingu fotbaloví rozhodčí vyráželi letadly a vlaky do měst, která turnaj hostila. "Jeden den jsme se vrátili, druhý dostali delegaci a už se pomalu chystali na další zápas," popisuje.
V centrálním hotelu bydleli sudí pro turnaje mužů i žen a měli celkem náročný společný program. "Každý den byl trénink, psychologická příprava, po zápasech jsme měli hodnocení u videa," říká Češka, která slýchala jen pochvalná hodnocení. "Hlavně čtvrtfinále se mi povedlo, proto jsem byla nominována i na finále," chlubí se.
Přes velké zaneprázdnění stihla navštívit aspoň základní čínské pamětihodnosti a zavítala i na olympijská sportoviště. Viděla šerm, gymnastiku, včera se dostala na atletiku.
Dlouhý pobyt už brzy končí. "Hned den po zápase letím domů," těší se Dagmar Damková.
