Těch poprvé zažila v sobotu několik.
První start na olympijských hrách, první start mezi dospělou elitou, první závod na 15 kilometrů…
„Byla to pro mě premiéra všech premiér. Všechno je tu velké poprvé,“ povídala pak v mixzóně Barbora Havlíčková.
Před startem skiatlonu doufala, že neskončí úplně poslední, že se před svými fanoušky na místě i u obrazovek neztrapní. K tomu měla nakonec daleko, vždyť předjela 17 lyžařek.
„S výkonem jsem spokojená. Nemusím odcházet se sklopenou hlavou, ta ztráta na nejlepší nebyla tak hrozná na to, že to pro mě byla úplná premiéra,“ vykládala.
I proto když projížděla cílem čtyři minuty za vítěznou Charlotte Kallaovou na 43. místě, mávala tribunám a na všechny strany se usmívala.
„Přijde mi úplně neuvěřitelné, že jsem tady. Každému sportovci bych přála zažít, jak na olympiádě dojíždí do cílové rovinky,“ povídala pak novinářům už se slzami v očích. „Nejsem jiná než každé dítě. Už jako malá jsem si přála, abych mohla závodit na olympiádě.“
V sobotu si v sedmnácti letech ten velký sen splnila.
I s modrou mašlí ve vlasech, kterou na závodech vozí od začátku sezony. Důvod? Vlastně úplně jednoduchý: „Mám mašli, aby mě našli,“ vysvětlovala už zase v rozverné náladě.
Emoce s ní po dojezdu cloumaly a nebylo divu.
V pěti sledovala Neumannovou
Teď zpátky v čase o 12 let.
Když jí bylo pět, konala se zimní olympiáda v Turíně. Havlíčková doma seděla u televize a sledovala Kateřinu Neumannovou v jejím zlatém závodě.
Nyní se právě legendární lyžařka spolu se svým bývalým trenérem Stanislavem Frühaufem stará o přípravu nového českého lyžařského pokladu.
„Nikdy nezapomenu na to, jak jsem Kačku sledovala při jejím vítězství v Turíně. Přijde mi neuvěřitelné, že jsem o pár let později taky projela cílovou rovinkou olympijského závodu, byť ne úplně na takovém místě jako ona,“ smála se Havlíčková. „Ale je to motivace k další práci. Není lehké dělat něco tak náročného, ale za tyhle pocity a momenty to stojí.“
Perfekcionistka a mentorka Neumannová nebyla úplně nadšená, že Havlíčková večer před závodem trávila v mrazu na slavnostním zahájení.
„Ale ví, že mám svoji hlavu. Nebylo to ideální, ale byly tam třeba i Američanky a Němky. Nemyslím si, že by se to podepsalo na mé výsledky. Byl to pro mě zážitek a já tady přijela hlavně sbírat zkušenosti,“ popisoval benjamínek reprezentace.
Havlíčková ještě před dvěma týdny bojovala na juniorském mistrovství světa, kde doběhla čtvrtá a pátá.
„A teď jsem viděla, jak je juniorské lyžování na úplně jiné úrovni než to seniorské. Jsem ráda, že jsem to mohla vidět,“ povídala.
Kdo ví, za čtyři roky už to může být ona, na koho česká výprava bude spoléhat jako na medailovou naději.
Talentu na to má požehnaně.
