Pravda, bazének je mu poněkud těsný. Dál to vážně nepůjde.
Tady je totiž vše v měřítku 1:13. Trať, překážky, bariéry či skoky.
"Pouštím vodu," říká vedoucí projektu Jaroslav Pollert mladší. A najednou jsou tu také peřeje, válce, meandry a vratné proudy. "Sám jsem se na olympiádu nikdy nedostal, tak si ji stavím aspoň tady," vtipkuje Pollert, bratranec slavného Lukáše Pollerta a kdysi sám reprezentant v deblkánoi.
Rozhodně však nejde o recesi. Naopak. V rozlehlé vodohospodářské laboratoři na pražské ČVUT se skutečně rodí podoba olympijského kanálu pro hry v Rio de Janeiru 2016. Než se tam poprvé kopne do země (snad příští měsíc, alespoň Brazilci to tvrdí), musí být vlastnosti kanálu detailně prověřeny na dokonale funkčním modelu.
Ten si firma White Water Park International, která je za stavbu pro Rio odpovědná, objednala u Pollertovy party. "Předtím jsme už dělali model dráhy pro Auckland," říká Pollert, jinak člen katedry zdravotního a ekologického inženýrství ČVUT.
Udělali si jméno, a tak 20. května podepsali další kontrakt a za tři týdny tu měli vybudovaný model závodního i tréninkového kanálu, které mají stát v olympijském parku Deodoro.
"Jen jezero, které u nich bude, tady nemáme. Ale nátok do pomyslného jezera je támhle."
Jen materiál na tento model stál 150 tisíc korun. Práci zajistili Pollert, jeho otec a deset nadšených studentů.
Dráha vznikla z voděodolné poplechované překližky, na kterou je možné uchycovat magnetizované překážky. V Riu v ní bude mít divoká voda sílu 12 kubíků za vteřinu. "Tady u nás je to 19,6 litru za vteřinu, podle kritéria podobnosti. To proto, aby vlny vznikaly ve stejném místě jako pak ve skutečnosti."
Dva dny model v Praze bedlivě zkoumal Jean-Michel Prono, obávaný "inkvizitor" Mezinárodní kanoistické federace. Upravovali ještě sklon jednotlivých pasáží, ale Prono odešel spokojen.
Olympijský kanál 2016 nebude ve tvaru podkovy jako na posledních čtyřech hrách, nýbrž rovný. Jinak by se totiž Brazilcům do vymezeného úzkého pozemku s tribunami a infrastrukturou nevešel. Různě široké "bazénky" na trati však podněcují fantazii. Pollert v nich experimentuje s rozestavením překážek. "Mně se to líbí. Voda neteče středem dolů, ale meandruje a vytváří rolády. Bude to technické," zkoumá proud Prskavec.
Pro pražský tým tím práce zdaleka nekončí. Jednotlivé sekce musí vyfotografovat, zakreslit pozice překážek, změřit rychlosti i hloubky vody, proměřit proudová pole a to vše dodat objednateli.
Pak nezbude než doufat, že v Brazílii, kde mají veškeré olympijské stavby nebývalý skluz, kanál v měřítku 1:1 opravdu vyroste.
"A že se na tu olympiádu dostanu," přidá osobní sen Prskavec. Na hry může podle kvalifikačních kritérií jen jeden český kajakář. Potíž tkví v tom, že tato země vyprodukovala za posledních 10 měsíců dokonce tři medailisty z vrcholných akcí: mistra světa (Hradilka), mistra Evropy (Prskavce) i vicemistra Evropy (Přindiše).
