První test se konal Za rachotu sbíječek a vrtaček, úderů krumpáčů a mezi stovkami stavařů.
"Je to tam jedno velké staveniště, ale určitě to nebylo tak hrozné" povídal Pultera. Jeho svěřenci tam měli původně jet na týden, ale kvůli zpoždění stavby se pobyt zkrátil na čtyři dny.
Zřejmě nejtěžší umělou trať na světě ve čtvrti Helliniko zkoušeli dvojnásobná olympijská vítězka Štěpánka Hilgertová, její tréninková partnerka Vanda Semerádová, vicemistři světa v deblu Jaroslav Volf a Ondřej Štěpánek, jejich kolegové Marek Jiras a Tomáš Máder, bronzoví medailisté z olympiády v Sydney, a singlíř Tomáš Indruch, čtvrtý z loňského MS v Augsburgu.
"První den se nevydařil," pravil Pultera. Tým totiž přiletěl do Atén brzy ráno, Hilgertová, Semerádová a Volf se Štěpánkem do Řecka přicestovali navíc rovnou ze soustředění v Africe. "Bylo to rozpačité, Šneci i trochu rozbili loď," glosoval nezdar deblířů Jirase s Máderem. "Ale jen drobet. Mohla za to Vanda s Volfíkama, motali se tam jak nudle v bandě, tak jsme radši trefili překážku než je," namítl s úsměvem Jiras.
Obavy měli kanoisté ze slané vody, kterou čerpadla do kanálu vhánějí z blízkého moře. "Zpočátku to nebylo moc dobré, ale pak si na to zvykli," řekl Pultera. "Mě z toho bylo dva dny blbě, žádná dobrota, polykat to. Ale pak to bylo už v pohodě," přidal Jiras. Potíž měli jen s velkým spádem vody. "Snaží se jí uměle brzdit, proto se často měnilo nastavení překážek i branek. Navíc tam byly dva těžké skoky, jako když projedete žumpou," vykládali Pultera s Jirasem.
Tři dny měli kanoisté pěkné počasí, takže si přivezli dobrý dojem. "Bylo to dobré, poslední den byl vůbec nejlepší," řekl kouč, o jehož tým se postarala česká olympijská atašé Annabela Stenguová. "Byl jsem rád, že jsme tam vůbec mohli jet. Čekal jsem potíže na každém kroku, ale nebyly, nebo jen minimální," divil se kouč. "Je to staveniště, ale kanál bude perfektní," věřil.
Pulteru překvapilo zázemí. "Loděnice se šatnami byla hotová, i když se všude pracovalo," povídal. Vadily mu jen podmínky pro bydlení. "Byl provoz, hodně hluku z ulice," řekl. Při olympiádě bude ale část slalomářů bydlet ve vesnici, část v jiném hotelu nedaleko od kanálu.
Kouč nechtěl odhadovat, nakolik se na odlišném chování kanálu podílí jeho netypická architektura či slaná voda. "Má víc bublinek, je napěněný. Při záběrech se ale voda chová stejně," všiml si.
Jirasovi se kanál líbil. "Vypadá zajímavě, ale musel být strašně drahý," glosoval trať ve tvaru smyčky s přemostěním. Vadila mu bílá barva zpěněné vody. "Asi to bylo tím, že je slaná," myslel si Mádrův háček. "Neviděli jsme překážky, které byly každý den jinde. Ale zvykneme si, ještě tam budeme jezdit," řekl deblíř, jenž má pro letošek s Mádrem novou loď - se zakulacenou špičkou, širší a nižší. "Líp se točí, snadno se ovládá," pravil.
Další možnost vyzkoušet kanál budou mít vyvolení při dubnovém závodu Světového poháru, který je druhou a poslední kvalifikací na olympiádu. Kdo ale do Atén pojede jmenovitě, o tom rozhodnou až dva domácí nominační závody za měsíc.
Jisté místo má Česká republika mezi kajakářkami, deblíři a singlkanoisty. Po červnovém mistrovství Evropy v Makedonii lze dvakrát po deseti dnech opět olympijský kanál vyzkoušet. "Rozhodně tam pojedeme, měli bychom mít dvakrát hodinu denně," dodal Pultera.
