„Super. Jsem lepší a lepší,“ liboval si.
Trať 110 metrů překážek běžel za výborných 14,05. „A to mi brutálně ujely bloky. Ztratil jsem tím snad dvě desetiny.“
Na dvoustovce si zlepšil osobní rekord na 21,74.
Disk poslal nejprve na 48,50 metru. Potom ve čtvrtém, doplňkovém pokusu dokonce na 49,80.
„Formu Roman má,“ liboval si trenér Dalibor Kupka. „Teď už stačí, aby to v Aténách poslepoval dohromady.“
Šebrle se usmál: „Když poskládám svoje výkony z posledních závodů, tak z toho na olympiádě bude... No, o tom radši ani nechci mluvit.“
Světový rekord by se otřásal v základech.
Pro porovnání: loni před světovým šampionátem běžel dvoustovku o tři čtvrtě sekundy pomaleji.
Na tváři mu teď raší bujný vous. „Ne, to není nový image. Jen jsem byl línej oholit se,“ oznámil. Manželku se synem poslal na dovolenou do Itálie, doma pořádá „pánskou jízdu“: on a kocour Miki.
„Třikrát jsem vařil čínu z krůtího masa. Já vlastně ani nic jiného neumím. Tedy kromě špaget a knedlíků s vejci,“ přiznal. Mazlivého Mikiho nakonec vyhodil z postele. „Pořád se chtěl lísat. Kdybych ho nechal u sebe, nevyspím se.“
Jen slepí by si nevšimli úžasné pohody, která z desetibojaře vyzařuje. Rozčiluje se pouze při tréninku. „Chce i tam podávat špičkové výkony a někdy to prostě nejde. Musím ho krotit,“ povídal Kupka.
Na internetu si Šebrle otevřel olympijskou stránku, zkoumal, jak vypadají medaile. Všechny tři. „I když je pravda, že jsem se soustředil hlavně na jednu.“
Co zmohou Pappas, Clay, Karpov nebo Nool, pokud si udrží současnou formu? Nejspíš se utkají o stříbro.
„Příprava nám vyšla. Roman si věří právem,“ řekl Kupka. „Jestli v Aténách nevyhraje, budu zklamaný.“
