V dobách, kdy sítě Wi-Fi běžely pouze v pásmu 2,4 GHz nominální rychlostí 11 Mb/s, doufali někteří uživatelé ve vyšší přenosovou kapacitu, kterou přinese rozšíření Wi-Fi do pásma 5,3 a 5,8 GHz. Na scéně se objevily dvě technologie, ve Spojených státech preferovaný standard 802.11a a evropský HiperLAN2. Obě technologie využívaly modulaci OFDM, vysílaly tedy v rozprostřeném spektru na mnoha relativně úzkých subkanálech těsně vedle sebe. Nůž do zad jim ovšem vrazil standard IEEE 802.11g, který totéž provádí v pásmu 2,4 GHz a zachovává kompatibilitu se staršími zařízeními standardu 802.11b.
Intel Centrino vycouvalo ze slepé uličky
Důvodů, proč standardy 802.11a a HiperLAN2 neuspěly, je několik. V první řadě situaci neprospěla fragmentace trhu, i když se objevily snahy o rozšíření kmitočntové kompatibility obou technologií na oba zmíněné trhy. Smrtící ranou ovšem byl nástup 802.11g na 2,4 GHz, kromě kompatibility si zákazníci mohli také povšimnout lepšího dosahu signálu v pásmu 2,4 GHz za jinak srovnatelných podmínek. Regulátoři také oběma technologiím v pásmu 5 GHz nepomohli, když zakázali jejich venkovní používání a směrové antény, nemá tedy smysl uvažovat o 802.11a či HiperLAN2 ani pro bezdrátové propojení dvou budov ve městě, kde pásmo 2,4 GHz bývá silně zarušené.
Významným zastáncem standardu 802.11a byla společnost Intel. Řešení dodávaná v rámci řady Centrino proto byla v pásmu 2,4 GHz omezena na starou technologii 802.11b a zrychlení na nominální rychlost 54 Mb/s přinesl až upgrade na 802.11g v těchto dnech.
Poslední šance: Duální zařízení, sítě mesh, více antén
Technologie 802.11a možná přežije díky bezdrátovým adaptérům a access pointům podporujícím pásma 5 GHz i 2,4 GHz. Další možnost využití bezdrátových adaptérů standardu 802.11a by mohly přinést kancelářské sítě typu mesh, u nichž je menší dosah a nepoužívání směrových antén spíše výhodou.
Některé společnosti experimentují u 802.11a s technologií MIMO (Multiple Input, Multiple Output = Několikanásobný vstup, několikanásobný výstup). V tomto případě obsahuje přijímač i vysílač vícero antén, na kterých se vysílají, respektive přijímají různé časti přenášených dat ve stejném čase a na stejném kanále. Díky vícecestnému šíření je pak možné v přijímači data opět správně přijmout a složit dohromady. Kromě kapacity se může zvýšit i dosah díky umístění antén na různých místech adaptéru. S dosahem 802.11g však ani MIMO závodit nemůže.
Technologie MIMO se zřejmě stane základem nového standardu 802.11n, který by měl nabídnout v pásmu 5 GHz přenosové rychlosti srovnatelné s Fast Ethernetem. Jeho uvedení se však stále odkládá, momentálně je aktuálním termínem rok 2005.
Bezdrátové ADSL v pásmu 5,8 GHz
British Telecom na rozdíl od Českého Telecomu předstoupil před veřejnost s vizí stoprocentního pokrytí britského území širokopásmovým připojením k internetu. Technologie ADSL je limitována přirodními zákony, dosah Wi-Fi na 2,4 GHz se za normálních okolností při obsluze více klientů jedním access pointem udává v jednotkách kilometrů. British Telecom proto přišel s návrhem využít pásmo 5,8 GHz a instalovat u zákazníků parabolické antény. Dosah by měl činit 17 až 18 kilometrů a mohou tak být pokryty i venkovské oblasti. British Telecom v současnosti testuje svoje řešení v Ballingry ve Skotsku, v Pwllheli ve Walesu, v Porthleven v Cornwallu a v Campsie v Severním Irsku. Bližší technické podrobnosti o použitém zařízení nejsou k dispozici, o vývoji britského bezdrátového ADSL vás budeme informovat. Cena by měla vycházet mírně vyšší než u klasického ADSL, uvažuje se však i o dotování z veřejných zdrojů.
