Kudy dál s bezdrátovými perifériemi?

  • 14
Již několik let nám výrobci slibují světlé zítřky, kterých se jistě dočkáme s technologií Bluetooth. V praxi však s jeho využitím nijak nespěchají a stále používají různá proprietární řešení. Stačí se podívat na vývoj nabídky bezdrátových klávesnic a myší společnosti Microsoft.

Klávesnice a myši připojované bezdrátově jsou s námi již 20 let. V roce 1983 uvedla firma IBM na trh počítač PCjr určený pro domácí uživatele. Od běžného PC se lišil vícero vlastnostmi, kromě tříkanálového tónového generátoru to byla i klávesnice komunikující s počítačem prostřednictvím infračervených paprsků. Přd 15 lety se na trhu objevily bezdrátové klávesnice a zejména myši komunikující prostřednictvím radiových vln, nejčastěji v pásmu 27 MHz. Jejich tržní podíl byl zpočátku zanedbatelný, uživatelé nicméně reagovali kladně.

Na druhou stranu bezdrátové klávesnice a myši přinesly i následující problémy.

Výdrž baterií. Během práce s počítačem musí být bezdrátová klávesnice či myš stále zapnutá. Pokud se jedná o optickou myš, je nutné použít digitální signálový procesor (DSP), jehož spotřeba bývá relativně vyšší. Nejvíce energie však spotřebuje vysílání rádiem. U akumulátorů se může objevit opotřebení včetně paměťového efektu, repas baterií není jednoduchý. Vzhledem ke svému chemickému složení představují akumulátory i obyčejné baterie značnou ekologickou zátěž.

Interference. Na stejné frekvenci mohou pracovat další zařízení, bezdrátové počítačové periférie tak mohou rušit nebo být rušeny.

Bezpečnost a důvěrnost. Ta nebývá vždy u bezdrátových klávesnic a myší zaručena. Stále se setkáváme s incidenty, kdy bezdrátové myši a zejména klávesnice postrádají šifrování či alepsoň autentizaci a psaný text je tak možno odposlouchávat. K odposlechu pak dochází zpravidla neúmyslně, počátkem tohoto roku musel významný světový výrobce PC stáhnout z trhu bezdrátové klávesnice s přehnaným dosahem signálu (asi 100 m) a nulovou bezpečností (pokud bydleli majitelé těchto klávesnic blízko u sebe, vzniklo cosi jako bezdrátový dálnopis).

Legalita provozu. Kmitočtové plány se v různých zemích navzájem liší, i když se zařízení do kmitočtového plánu vejde, může být nutné povolení příslušného úřadu.

Jak je vidět, potíže s bezdrátovými perifériemi se příliš neliší od potíží s bezešňůrovými telefony. Bezdrátové klávesnice a myši se však od telefonů v něčem liší; zatímco u bezešňůrového telefonu se snažíme maximalizovat dosah a pokrytí, u klávesnice a myši se snažíme pokrytí spíše minimalizovat. Některé problémy se tak vyřeší samy...

Vzestup a pád Bluetooth

V době svého vzniku sliboval Bluetooth bezpečnost, odolnost vůči rušení díky vysílání v rozprostřeném spektru, nízkou cenu a v neposlední řadě interoperabilitu zařízení různých výrobců.

Objevily se však potíže se spárováním zařízení, interoperabilita často zůstává jen snem (vzpomeňme na bezdrátová hendsfree s Bluetooth od Nokie), ani cena adaptérů se zatím nedostala na dostatečně nízkou úroveň. Pro výrobce periférií je tak často výhodnější používat proprietární rádia, i když tím na potenciální výhody Bluetooth zcela rezignují.

Microsoft versus Bluetooth aneb Cesta tam a zase zpátky

V počátcích masivnějšího nasazení Wi-Fi a Bluetooth dával Microsoft přednost spíše první zmíněné technologii, což se odrazilo i na nabídce ovladačů dodávaných s operačními systémemy rodiny Windows. Bezdrátové klávesnice a myši dodávané Microsoftem původně používaly proprietární rádio na 27 MHz, přelomem se pak stala sada obsahující bezdrátovou klávesnici, myš a základnovou stanici využívající Bluetooth. Základní stanice uměla komunikovat i s bluetoothovými zařízeními dodávanými třetími stranami, klávesnice a myš však nikoli. Řešení s Bluetooth si získalo mnoho příznivců, objevily se i návody na využití této sady s operačním systémem Linux.

Velmi nás proto překvapilo, že řešení využívající Bluetooth se na náš trh nedostalo a naopak byly u nás v září tohoto roku slavnostně uvedeny nové klávesnice a myši pracující v pásmu 27 MHz.

Zpátky ke kořenům?

V roce 1963 sestrojil Douglas Engelbart první myš. V 70. letech se objevily její první praktické aplikace jako např. počítač Xerox Alto, počátkem 80. let ji začali výrobci nabízet i pro počítače do kanceláře. Roku 1983 začal Microsoft nabízet myši pro PC, u příležitosti 20. výročí první myši od Microsoftu byly uvedeny nové modely. Zajímavou novinkou je scrollovací myší kolečko, které je možné vychylovat do strany, Microsoft se údajně nebrání ani licencování tohoto vynálezu jiným výrobcům.

Mluvčí Microsoftu Jiří Grund tvrdí, že se podařilo vyřešit hospodaření s energií. Myši střídají tři stupně aktivity: v aktivním módu se myš nachází, když je "vzhůru" a používána. Jakmile uživatel přestane s myší pohybovat, myš přechází do odpočinkového módu se sníženou spotřebou energie, kdy monitoruje stav a je připravena opět začít pracovat, aniž by uživatel zpozoroval jakýkoliv výpadek. Po zhruba 10 minutách v odpočinkovém módu přechází myš do spánkového módu s nejnižšími nároky na spotřebu energie, ve kterém může zůstat měsíce, stále však připravena okamžitě začít pracovat, aniž by přechodem do aktivního stavu obtěžovala či zdržovala uživatele.

Uvedení periferií Microsoftu podporujících rozhraní Bluetooth neznamená podle Jiřího Grunda stažení klasické radiové technologie 27 MHz z trhu. Grund potvrdil, že technologie 27 MHz je ověřenou, široce používanou technologií s náklady na implementaci nižšími, než je tomu u Bluetooth. Microsoft implementoval do nových produktů vylepšení radiové technologie: rychlejší přenos informací mezi myškou či klávesnicí a přijímačem, chytrý přijímač sám navrhující postupy k odstranění případného rušení, vyšší míra zabezpečení případného ovlivňování dvou sousedních periferií. Díky tomu poskytuje podle Grunda tato technologie zákazníkům dostupné, cenově zajímavé a spolehlivé bezdrátové produkty. Technologie Bluetooth je naproti tomu zpočátku nabízena především do prostředí, kde nevadí vyšší cena oproti technologii využívající pásmo 27 MHz a kde jsou kladeny vyšší nároky na zabezpečení komunikace mezi bezdrátovou periferií a počítačem.

Konečné slovo budou mít samozřejmě zákazníci. Hardwarové produkty Microsoftu jsou paradoxně často hodnoceny lépe než software, v obou komoditách však již v minulosti zasáhla neviditelná ruka trhu a odeslala neúspěšný produkt do věčných lovišť. Na smetišti dějin se tak ocitl software Microsoft Bob, animovaná sponka z Microsoft Office i komunikační program Microsoft Access (jeho název byl pak recyklován pro databázový systém), ale i hardwarové produkty jako reproduktory připojené přes USB či mluvící dinosaurus Barney.