První test pokrytí sítí EuroTelu a Paegasu se stal velmi populárním a čteným článkem (23.7.1999 - Pokrytí EuroTelu a RadioMobilu: jaká je skutečnost?)- jak se ukázalo, praktickým srovnáním kvalit obou sítí jsme se trefili do černého ve vašem zájmu. Od prvního testu porovnávajícího pokrytí na trase Praha-Plzeň uplynula delší doba, po kterou jsme nezaháleli. Naopak jsme vylepšovali metodiku testu, která prošla četnými komentáři.
Je totiž spravedlivé připomenout, že první test se týkal rozsahu pokrytí, nikoliv však jeho kvality - ačkoliv je někde pokryto, nemusíte se tam dovolat. Nakonec se nám podařilo alespoň z části a místy i dosti partyzánsky vyřešit technické i finanční problémy a metodiku testu jsme rozšířili o dvě další prakticky zajímavé veličiny.
Ta první se jmenuje call-connection a značí se CC. V podstatě jde o sérii vytáčení čísel, přičemž se měří doba nutná pro získání vyzváněcího tónu.
Druhou veličina se jmenuje call dropp - CD. Jde o měření, kdy se sestaví spojení na dobu dvou minut a zaznamená se, zda je ukončeno korektně, nebo zda je ukončeno s chybou (ztráta signálu, ztárata při handoveru).
Obě veličiny se samozřejmě měří v sérii volání - jako volací číslo se používá číslo v danné mobilní síti. Test proběhl 1. září od 10:30 hodin, počasí nevalné, těsně před deštěm, sluneční aktivita v normálu.
Právě rozšíření metodiky nám dalo řádně zabrat. Jako referenční číslo jsme v případě RadioMobilu použili číslo 4603 - tedy infolinku. Výsledky byly katastrofální (viz dále) - spojení se podařilo řádově v desítce procent případů! Ukázalo se, že síť neakceptovala vícenásobné volání na infolinku z jednoho telefonu, vždy vyžadovala jistý odstup mezi jednotlivými hovory. Pro ostatní čísla jsme tuto abnormálii neregistrovali. Vzhledem k tomu, že jsme na tuto drobnost přišli velmi pozdě, nebyli jsme schopni provést opravu v absolutních číslech a tedy jsme srovnání skrze CC a CD byli nuceni z tohoto testu vypustit, za což se omlouváme. Srovnání tedy nejsou provedeny v exaktních číslech.
Předem chceme upozornit, že jsme stávající metodiku obohatili o problémy s handoverem a vyhnuli se tak možnosti, že budeme handover považovat za slabé místo signálu. Za "díru" jsme tedy považovali pouze místa, kde byly naměřené hodnoty opakovaně (a to i při druhém měření v protisměru) nízké.Také jsme brali v úvahu hodnoty v okolních měřeních a za relevantní jsme považovali místa, kde se sousední údaje diametrálně neodlišovaly. Navíc je možné každý handover najít zaznamenaný v LOG souboru, který vytváří scanovací software během měření.
Podle předpokladů je prvních 20 kilometrů dálnice D1 pokryto velmi solidně u obou operátorů. Pouze na 18. kilometru, před odbočkou E55 (na Č. Budějovice a Linz), jsme zaznamenali výpadek signálu sítě Paegas. Délka úseku, ve kterém byl signál velmi slabý, či nedostupný, byla přibližně 2 km (18.-20. km).
Po odbočení na E55 jsme zaznamenali větší díru v pokrytí v klesání od hotelu S.E.N. ke dvojici benzínových pump ÖMV u Senohrab (km 24 - měřeno od 0. km dálnice D1). Zde nebyl k dosažení Paegas, ani EuroTel. Nepokrytý úsek zde byl dlouhý u EuroTelu přibližně 1 km, u Paegasu však delší, přibližně 2 km. Síť Paegas zde při zpátečí cestě kolabovala úplně (a to nejen v tomto dvoukilometrovém úseku). Telefon (a měřící softvare) sice zaznamenávaly signál, ale při pokusu o telefonát se spojení v 13 případech z 15 nepodařilo vůbec (telefon vypsal chybu sítě) - tato chyba se projevovala i na běžných číslech, ne jen 4603.
Další část E55 vyzněla lépe pro Paegas, protože síť EuroTel zde měla pravidelné díry, což je dobře patrné na grafu (km 27 - odbočka Pyšely, 29 - odbočka Poříčí n. S.). Nešlo o náhodné výpadky, či zaznamenaný handover, protože ani při pokusu o hovor se telefon nepřipojil. Na kilometru 31 krátkodobě zakolísal signál obou sítí. Dále (opět s pravidelností téměř železnou) krátkodobě vypadl EuroTel (km 35).
Až k Bystřici (km 41-42) bylo pokrytí vyhovující, ale právě na obchvatu Bystřice bylo pokrytí EuroTelu dlohodobě nevalné. Intenzita signálu se pohybovala pod měřitelnou hranicí. Signál sítě EuroTel nebyl příliš kvalitní od km 41 až po km 45.
U odbočky na Drachkov (km 46) jsme zaznamenali pokrytí dopravní policie ČR. Tmavě modrá Felicie s benešovskou značkou zde měřila rychlost rafinovaně do protisměru (a do stoupacího pruhu). Naštěstí znám okolí Benešova velmi dobře a s touto Felicií jsem se setkal již mnohorát (i na tomto místě), takže jsme ji minuli předpisovou rychlostí 90 km/h, kterou jsme se snažli udržovat po celou dobu měření na E55. Kvalitu signálu radaru Policie ČR jsme do tabulky nezanesli...
Při výjezdu na nejvyšší úsek E55, do oblasti nazývané Česká Sibiř, ještě dvakrát zakolísal EuroTel (km 52 a 56 - dlouhé spoupání) - celkově zde nebylo příliš kvalitní pokrytí a i na grafu jsou patrné značné výkyvy. U Paegasu jsme zaznamenali "díru" až těsně před Miličínem (km 59-60) za obcí Oldřichovec.
V Miličíně jsme měření přerušili a obrátili se zpět k Praze. Modrá mapa patří EuroTelu, červená Paegasu, zmíněné barvy značí pokryto, zakreslené křížky jsou signálově problematické oblasti, které napřejedete bez přerušení hovoru. Čím větší křížek, tím větší problém se signálem.
A graf porovnávající sílu signálu v závislosti na kilometráži:
Všimněte si prosím těch špiček zasahujících do růžového podkladlu. Jde o oblasti, kde se při jízdě v obou směrech projevily problémy s handoverem, tedy předáním hovoru z jedné BTSky na druhou, v některých případech, kde intenzita signálu klesla i v okolních hodnotách, šlo o místa vyloženě bez pokrytí. Postupem našich testů se ukazuje, že právě souhra handoveru je klíčovým problémem obou operátorů při jízdě v automobilu. Zatímco teoreticky byste měli mít hovor plynulý, chybným sladěním sítě se hovor přeruší. Pokud nejedete, ale stojíte, problém se vám v tom místě většinou neobjeví. Problémy s handoverem mají obě sítě a to překvapivě i na dálnici D1 do Brna!
Patrně jste nepřehlédli, že jsme si až doposud vybírali lepší trasy - dálnice D5 a silnice E55 představují hlavní dopravní tepny a lze právem čekat, že jejich pokrytí by mělo být luxusní. Tomu výsledky více - či méně odpovídají. Nečiníme tak ze zbabělosti, ale především proto, že sami dopilovávme technologii měření a ostatně někde se začít musí. Nebojte - další v pořadí budou obtížnější úseky, kde už podle vašich ohlasu tušíme růžovou i modrou prázdnotu.
Takže kdo byl lepší?
Podívejme se na následující grafy vyjadřující procentuální počty záznamů zařazených do tří signálově kvalitních oblastí - zelená (kvalitní signál), žlutá (problematický signál) a červená (téměř nebů vůbec nepoužitelný signál).
Jak vidíte, závody o lepší pokrytí jsou opět velmi vyrovnané - sítě se liší jen nepatrně. V absolutních číslech opět vede síť Paegas, která má nejmenší problematické oblasti - nicméně obě sítě si zaslouží pokárání za problémy s handovery.
Příště bychom rádi vyzkoumali podstatně odlehlejší oblasti - to bude možno především díky použití GPS, jenž bude samo párovat data. To už bude veselejší práce...
