Před pár lety se veřejně probíraly možnosti telefonování na účet cizího mobilního telefonu. Jednalo se však o telefony staršího systému NMT 450. V té době skutečně taková možnost existovala a operátoři těchto sítí (u nás EuroTel, předvolba 0601) měli chvíli plné ruce práce (Padouchova zpověď - zlaté časy NMT hackování).
Díky analogové technologii a s tím souvisejícímu nižšímu zajištění bylo skutečně volání na cizí účet možné. Po poměrně krátké době však operátoři problém vyřešili a majitelé "enemtéček" se tak dnes nemusejí obávat o výši svých účtů. Stejně jako u GSM může jejich účet zatížit jen zloděj a to jen do té doby, než je kráděž telefonu ohlášena operátorovi. Platí to samozřejmě jen pro telefony fungující v rámci standardních tarifních programů.
U telefonů s předplacenou kartou možnost takové blokace není. Ne že by nebyla technicky proveditelná. Předplacené sady a karty se však prodávají jako housky nebo cigarety, o jejich skutečných vlastnících neexistuje žádná evidence a tak by jejich blokování mohl požadovat vlastně kdokoli, kdo zná příslušné telefonní číslo. Z toho důvodu operátoři pochopitelně pro předplacené telefony blokování neposkytují.
Uplynulý týden byl ovšem ve znamení mailů, které varovaly před textovou zprávou, kterou by údajně měli rozesílat operátoři sítí mobilních telefonů, ve skutečnosti však skupina podvodníků. Její příjemce měl z důvodu jakési optimalizace zavolat na číslo 0141 45 54 14 a po té zadat kód 09 nebo 90. V tu chvíli měl současně poskytnout odesilateli zprávy možnost přečíst číslo své SIM karty, což mělo podvodníkům umožnit volat na jeho účet.
Před tím vším nás zdvořile varovala "Centrála pro potlačování podvodných machinací", jejíž název byl v mailu vypsán také jazykovou míchanicí "Office Central der Represssion du Banditisme". Kontakt na tuto "Centrálu" samozřejmě chyběl.
Ostatně ani číslo, před nímž byli adresáti mailů varováni, nebylo funkční a to ani po zadání kódu.
V redakci jsme proto dospěli k jednoznačnému závěru, že varovný mail je nesmysl.
Abychom však nezůstali jen u konstatování.
V roce 1998 se objevila zpráva o prolomení šifrové ochrany GSM a o možnosti klonování SIM karet. Od této zprávy se zjevně odvozují všechny podobné "varovné" maily, které můžete dostat či jste je již někdy dostali.
Jejich autoři však taktně zapomínají dodat, že podle současné úrovně poznání je potřeba vlastnit nejen příslušné, ne levné zařízení, ale především mít k dispozici SIM kartu, kterou chcete klonovat.
Vědcům z university v Berkeley (Kalifornia, USA) se sice před dvěma roky opravdu podařilo prolomit šifrofou ochranu GSM a vytvořit si tak předpoklady pro vytvoření klonu dané karty (vlastně druhého originálu). Měli však k dispozici konkrétní SIM kartu, kterou podrobili řadě testů, jež je dovedly ke kýženému výsledku. Dodnes není definitivně rozřešena otázka, jak by reagovala síť mobilních telefonů na dvě identické SIM karty, které se hlásí ze vzdálenosti třeba 300 km těsně po sobě. Na druhou stranu můžeme konstatovat, že:
pokud příslušnou SIM kartu nemáte, můžete zkoušet lecos, ale klon nevyrobíte. Totéž platí o možnosti volat na cizí účet.
