Autobusové nádraží na pražské Florenci před rekonstrukcí

Autobusové nádraží na pražské Florenci před rekonstrukcí | foto: Profimedia.cz

První datová síť v Česku obsluhovala nádraží na Florenci či bankomat

  • 13
V listopadu 1991 spustil někdejší Eurotel vůbec první komerční datovou síť v tehdejší České a Slovenské Federativní Republice. Čechoslováci díky tomu mohli posléze například poprvé nakupovat jízdenky online. Na dobu před třiceti lety vzpomínají tehdejší zaměstnanci Eurotelu.

Rok 1991 se do československé mobilní historie zapsal nesmazatelným písmem. Společnost Eurotel, předchůdce současného O2, nejprve ve čtvrtek 12. září 1991 oficiálně spustila svou NMT síť (více viz První Čechoslováci, kteří chtěli volat z mobilu, museli být boháči). Jen o pár týdnů později, v listopadu 1991, pak tento operátor spustil také vůbec první komerční datovou síť na československém území.

Datová síť na technologii společnosti Nortel umožnila řadu věcí, které dnes považujeme za běžnou součást každodenního života: od online nákupu jízdenek až po výběr peněz z bankomatu. I přes její rychlou výstavbu byla velmi stabilní, v počátcích bylo spuštěno osm uzlů: v Praze, Brně, Bratislavě a krajských městech. Na tehdejší dobu vzpomínají František Janda a František Salák, zaměstnanci bývalého Eurotelu.

„Největší omezení v porovnání s dneškem bylo v přenosových rychlostech. Naše československé modemy zvládaly rychlosti okolo 200 bitů za sekundu. My jsme pořídili modemy Motorola, které uměly tehdy neuvěřitelných 9 600 bitů za sekundu,“ vzpomněl Janda.

František Janda (vlevo) a František Salák, zaměstnanci bývalého Eurotelu

„Kromě uzlů jsme museli objednat zhruba tři sta linek pro jejich propojení. Tehdy se nám je podařilo získat během jednoho měsíce – dnes se to zdá jako dlouhá doba, ale před třiceti lety to byl rekordní čas,“ popsal Salák. 

Datová síť se následně velmi rychle rozšiřovala. Už dva roky od jejího spuštění byly po v té době již samostatné České republice stovky uzlů. Bývalí zaměstnanci Eurotelu nicméně vzpomínají i na časovou náročnost, v době spouštění sítě měla společnost jen pár desítek zaměstnanců rozdělených na mobilní a datovou divizi.

„Přes celé prázdniny 1991 jsme si tehdy nesměli brát dovolenou, protože jsme čekali, až dorazí potřebná zařízení a budeme moct veřejnou datovou síť spustit,“ vzpomněl Salák.

Provoz tehdy podle Jandy dozorovalo pouze šest zaměstnanců, všichni tak museli umět všechno. Dnes se přitom podle O2 o provoz sítí starají desítky lidí na centrále, dohledovém centru i v terénu.

„Bavilo nás to, uměli jsme to a byli jsme rádi, že to, co děláme, bude užitečné. To, že stojíme u historického milníku, nás tehdy ani neznervózňovalo,“ dodal Janda.

Zprvu online jízdenky, následovaly bankomaty

První zákazníkem, který komerční datovou síť Eurotelu využil, byl podle O2 státní podnik ČSAD ÚAN Praha Florenc. Síť využíval pro online prodej jízdenek. Následovaly větší firmy jako třeba Československá spořitelna. Ta síť využívala pro pobočky a bankomaty. Počet zákazníků se poměrně rychle rozrůstal, rok po spuštění sítě jich byly již stovky.

„V době spuštění datové sítě nebyl takový vztah mezi dodavatelem a klientem, jako ho známe dneska. Na straně zákazníka se o technologie starali stejní nadšenci, jako jsme byli my, a brali vlastně jako prestiž, že se mohou na vývoji první datové sítě podílet,“ shodli se oba pamětníci.

Ve skrytu duše pociťují hrdost, že stáli u zrodu něčeho, co dnes lidé považují za naprosto běžnou součást svého života.

„Kdo v dnešní době nemá internet a mobilní telefon, jako by nebyl. Když nastoupím do autobusu a vidím tam všechny ty lidi, jak koukají do mobilů, říkám si: ‚Vidíš, a za tohle můžeš ty‘,“ uzavřel Salák.