O koupi Českého Telecomu je zájem. A to i přesto, že z původně ohlašovaných devatenácti uchazečů o privatizaci se seznam ztenčil na devět, podle některých informací na osm jmen.
Kolik z nich je skutečně vážných zájemců, se ukáže až později, pět telekomunikačních a čtyři finanční investoři totiž musí ještě podat závaznou nabídku. Proti dvěma nápadníkům při minulém pokusu o privatizaci by jich mělo být přece jen výrazně více.
Tentokrát by měl prodej Telecomu už vyjít. Vládu do rychlého prodeje tlačí hlavně vidina alespoň šedesáti miliard v hladovém státním rozpočtu a rychle se krátící volební období.
A podle analytiků je to pro investory poslední zajímavá koupě v tomto oboru v Evropě. Firma není nijak závratně zadlužená, získala největšího mobilního operátora, Eurotel, a nově najatý management má jasně daný cíl: firmu ořezat od všech vedlejších činností, vyčistit účetní knihy, aby zisk z privatizace byl co nejvyšší. Cena akcií tomu úměrně stoupá, i když za celkovým boomem pražské burzy v posledních dvou letech spíš pokulhává.
Hospodářské výsledky skupiny Českého Telecomu
(konsolidované, zahrnují i podíl na výsledcích Eurotelu*)
| 2003 | 2004 | |
| výnosy | 37,5 | 46,5 |
| provozní náklady | 19,3 | 24,0 |
| čistý zisk | 3,7 | 4,5 |
| telefonní linky (mil.) | 3,57 | 3,41 |
Poznámka: *) výsledky za tři čtvrtletí (v roce 2003 zahrnují 51 % podíl na výsledcích Eurotelu, v 2004 100 % podíl) podle mezinárodních standardů, finanční údaje v miliardách Kč
Pramen: Český Telecom
Výsledky Eurotelu
| 2003 | 2004 | |
| tržby | 21,60 | 21,94 |
| čistý zisk | 5,5 | 5,3 |
| zákazníci (mil.) | 4,019 | 4,36 |
Peníze na stůl, pánové
Všichni zájemci se do pátku museli zaregistrovat do výběrového řízení a potom získali informační memorandum, na jehož základě budou moci podat předběžné nabídky. Ty od nich má stát dostat do 3. února.
Vedle návrhu ceny by měly obsahovat údaje o aktivitách investora v Česku strategické a obchodní záměry. Nabídky mohou podávat jen telekomunikační firmy nebo jejich konsorcia s finančními investory. Původně zájem v různé intenzitě ohlásilo 19 společností. "Nedalo se čekat, že zájemců bude tolik," uvedl analytik Patrie Tomáš Gatěk.
Mnoho uchazečů totiž využívá situace jen k získání informací o trhu. Fond národního majetku, který při prodeji stát zastupuje, se k počtu uchazečů podle mluvčí Petry Krainové vyjádří až poté, co se s výsledky oficiálně seznámí ministr financí Bohuslav Sobotka. Většina jmen je však známá. Mezi nejvážnější zájemce patří švýcarský Swisscom. Ten už Telecom spoluvlastnil jako člen strategického konsorcia TelSource. Jednak Telecom z dob před pár lety zná a jednak mu zbyly volné peníze po neúspěšných vdavkách s rakouským Telekomem.
Po oznámení zájmu Švýcarů se také změnil názor většiny ministrů, kteří do té doby prosazovali prodej státního podílu v Telecomu spíše přes burzu. Tato varianta nyní zůstala jako záloha v případě neúspěšných námluv se strategickým investorem.
Dalšími uchazeči z telekomunikačního světa je dánský TDC, britský Vodafone, španělská Telefonica. Situaci sondoval i Belgacom, ale jeho účast zatím nikdo nepotvrdil.
Naopak chybí France Telecom, Telenor a švédsko-finský operátor TeliaSonera, společnosti, které se dříve o privatizaci zajímaly. Zvlášť neúčast France Telecom je překvapivá. Jednak o ní otevřeně mluvili někteří ministři a jednak dcera France Telecom - operátor Orange - už delší dobu pokukuje po podílu na českém mobilním trhu.
O ten má několik let zájem i Vodafone, u něj bude zvlášť zajímavé, jestli nabídku podá sám, nebo se s někým spojí.
Téměř všichni dnešní zájemci se už okolo prodeje Telecomu někdy pohybovali. Dánská TDC vlastní tuzemský Contactel, výrazně ovlivňovala i dění v Českých Radiokomunikacích. Belgacom a později Český Telecom měly zase stejného šéfa Bessel Kok vládl Telecomu za doby působení konsorcia TelSource při snaze o první privatizaci.
Naopak mateřská společnost domácí mobilní dvojky T-Mobilu Deutsche Telekom oznámila, že o Český Telecom zájem nemá.
Zájemci z řad finančních investorů, kteří si musí pro první kolo najít vhodné telekomunikační partery, jsou údajně společnosti BlackStone, CVC Capital Partners, tuzemská finanční skupina PPF spolu s J&T a Providence.
Cenu státem nabízeného 51procentního podílu Telecomu ekonomové nejčastěji odhadují mezi 50 a 60 miliardami, hodnota podílu podle ceny akcií na pražské burze je nyní okolo 63 miliard korun.
Atraktivnější díky Eurotelu
Vleklé privatizaci dodalo kouzlo až úplné, 100procentní ovládnutí Eurotelu Českým Telecomem.
Telecom na tom loni jen za první pololetí vydělal padesátiprocentním nárůstem zisku na 3,3 miliardy korun. Telecom samotný se totiž nadále potýká s poklesem počtu klientů na pevných linkách. Za dvanáct měsíců do konce června loňského roku od firmy odešla čtyři procenta zákazníků. Telecom v té době obsluhoval 3,47 milionu telefonních přípojek.
To, co ztrácí na hovorném, zhruba pět procent výnosů, se snaží získat na datových službách - především internetu. Ten mu přinesl o šestnáct procent více tržeb, ale stále nestačí vyrovnat pokles výnosů z hovorného.
Na připojení k internetu za pravidelné měsíční platby přilákal Telecom loni přes sto tisíc lidí, takže koncem roku se očekává příznivější výsledek. Eurotel navíc k nim přidává svých zhruba třicet tisíc klientů.
Zatímco Telecomu počet jeho zákazníků klesá, trend u jeho mobilní dceřiné firmy jde opačným směrem. Eurotel ještě před koncem roku oznámil, že překonal hranici čtyř a půl milionu klientů, a zatím udržuje tržby na stále stejné úrovni.
