Předseda Českého telekomunikačního úřadu Marek Ebert | foto: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

O nezávislost se nebojíme, říká k nové agendě i legislativě předseda ČTÚ

  • 2
Český telekomunikační úřad nově zastává roli takzvaného národního koordinátora digitálních služeb. V rámci této role bude mimo jiné dohlížet na dodržování pravidel plynoucích z nařízení DSA. Úřad se však chystá i na další novinky, čeká ho změna zákona, který přímo ovlivňuje jeho fungování a řešit bude i dopady směrnice NIS2.

Na novou agendu se Český telekomunikační úřad (ČTÚ) připravuje už od loňského roku, kdy začala část nařízení DSA (Digital services act – nařízení o digitálních službách) platit pro takzvané velké platformy. „Prozatím jsme na novou agendu najali šest nových pracovníků a celkem počítáme až s osmnácti lidmi, kteří by se mohli nové agendě věnovat,“ vysvětluje předseda Rady ČTÚ Marek Ebert. Podle něj tedy nová agenda do fungování úřadu nijak zásadně nezasáhne.

V rámci DSA bude úřad dohlížet na to, zda jsou dodržovány požadované mechanismy. „Rozhodně tu nejsme od toho, abychom posuzovali nelegálnost obsahu, kterou DSA řeší,“ vysvětluje Ebert. Aby mohl úřad v případě nařízení, které vstupuje v platnost 17. února, plně konat, chybí mu transpozice směrnice do českého právního řádu. Takzvaný adaptační zákon k nařízení DSA je zatím po připomínkovém řízení „na stole“ zástupců ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Do několika týdnů má materiál zamířit k vládě a optimistický odhad, kdy by nový zákon mohl platit, je závěr letošního roku.

ČTÚ se však chystá i na další změny. Vláda a MPO řeší například další změnu zákona o elektronických komunikacích, který přímo definuje činnost telekomunikačního úřadu. V tomto případě je na stole například i návrh seškrtání počtu členů Rady ČTÚ, a to z pěti na tři. „Stále se počítá s tím, že by fungovala vícehlavá vedoucí skupina. Z mého pohledu návrh, který je na stole, zvyšuje efektivitu úřadu i v tom smyslu, že radní více zapojuje a dává jím oprávnění vystupovat v některých rozhodnutích, efektivita je i v tom navrhovaném snížení počtu Rady,“ vysvětluje Ebert. „Pokud směřujete k otázce nezávislosti úřadu, o tu se vůbec nebojím. Úřad funguje jako nezávislý nyní a přijetím novely se to nezmění,“ dodává předseda.

Podle Eberta je chystaná novela zákona spíše novelou technickou, zavádí úpravy, jejichž potřeba vyplynula z praxe a fungování úřadu nemá ovlivnit.

ČTÚ se také zabývá otázkou implementace směrnice NIS2 do českého zákona. Návrh nového zákona o kybernetické bezpečnosti připravuje Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), ČTÚ nicméně k podobě návrhu podával připomínky. „Z pohledu regulátora trhu, jehož úkolem je vytvářet podmínky pro technologickou inovaci, investice a rozvoj kvality sítí a zlepšování dostupností služeb včetně snižování jejich cen, jsme upozorňovali na to, že by stálo za to zamyslet se nad načasováním některých kroků a na to, jestli tyto kroky podmíníme například analýzou ve spolupráci s námi,“ popisuje Ebert postoj úřadu.

Chystaný zákon v podstatě umožní vyřadit ze sítí elektronických komunikací zřízení dodavatelů ze zemí, které představují pro naši republiku nebo naše spojence bezpečnostní riziko. Nahlas se v této souvislosti hovoří o možnosti zákazu používat například v mobilních sítích zařízení čínské společnosti Huawei. „Myslím si, že dotčení podnikatelé si rizika z toho plynoucí uvědomují a sami činí kroky pro to, aby tato rizika eliminovali,“ říká Ebert. Podle něj jde hlavně o to nastavit procesy v kontrole a regulaci dodavatelského řetězce.

„To abychom nezabetonovali trh. My, jako úřad, dohlížíme na závazky plynoucí třeba z aukce frekvencí, ze kterých vyplývá třeba požadavek téměř 99% pokrytí obyvatel sítěmi 5G do roku 2030. Podle nás je proto potřeba nastavit míru toho, pro jaké části sítě je regulace v rámci NIS2 klíčová,“ vysvětluje předseda Rady ČTÚ. Tam, kde to tak klíčové není, je podle něj možné nastavit mechanismy případné analýzy a teprve následného možného zavádění opatření.

Ebert tak vlastně opatrně naznačuje, že úřad rozumí výtkám poskytovatelů služeb, jako jsou mobilní operátoři a poskytovatelé připojení k internetu, kteří argumentují, že důležitá je v tomto ohledu regulace v takzvaném jádru sítě a že zařízení případných rizikových dodavatelů takzvaně „na periferii“ vlastně automaticky riziko nepředstavují. „Plně ovšem NÚKIB podporujeme ve snaze zajistit bezpečnost sítí a služeb elektronických komunikací“ dodává Ebert.