Od poloviny loňského roku mohou podle nových pravidel pro telemarketing volat společnosti už jen lidem, kteří s takovými hovory vyjádřili souhlas ve veřejném telefonním seznamu či jej udělili někdy v minulosti (princip opt-in). Našly se však i takové, které novou zákonnou úpravu nerespektovaly a nevyžádanými telefonáty dál obtěžovaly lidi.
Český telekomunikační úřad, který na dodržování zákona dohlíží, přijal doposud 1 380 stížností. Avšak samotných volání bylo nahlášeno 2 563, lidé totiž v některých stížnostech hlásili více telemarketingových hovorů naráz. Na základě přijatých stížností pak úřad provedl celkem 75 hloubkových kontrol, po jejichž ukončení uložil několik pokut. A to souhrnně 4 920 000 Kč za samotná marketingová volání (celkem osm pokut), za nesoučinnost prošetřovaných společností pak souhrnně 195 tisíc korun.
„Dvě dosud nejvyšší nepravomocné pokuty, shodně po 2 200 000 Kč, byly uloženy dvěma spolupracujícím společnostem za opakované nevyžádané telefonáty,“ informovala tisková mluvčí ČTÚ Tereza Meravá s upřesněním, že šlo o nabídky fotovoltaiky.
„Od 1. 3. 2023 jsme nezaznamenali žádnou stížnost na telefonát jménem společnosti, která telefonáty iniciovala, a fotovoltaika přestala být dominujícím tématem nevyžádaných hovorů,“ dodala.
Zatímco před letošním 1. březnem byla fotovoltaika předmětem 33 % telemarketingových hovorů, které byly úřadu nahlášeny, tak nyní se na celkovém počtu případů podílí již pouze jedním procentem. Dominujícím tématem nevyžádaných hovorů se však staly finance, tedy například nabídky investic či pojištění. Nicméně počet měsíčně přijatých stížností na nevyžádané marketingové hovory podle statistiky úřadu od loňského listopadového vrcholu až na jedinou výjimku, kterou je letošní únor, kontinuálně klesá.
První pokuta pro spáchání přestupku spočívajícího v obtěžování marketingovou reklamou padla již před koncem loňského roku. „V závěru roku byla jednomu subjektu uložena pokuta ve výši 420 000 Kč,“ informovala v lednu Meravá redakci Mobil.iDNES.cz s tím, že šlo o 21 dílčích útoků (hovorů). Konkrétnější však úřad nebyl, pokuta nebyla v té době pravomocná, nicméně na daný subjekt přišly desítky stížností a některé z nich byly v té době ještě v šetření.
Stížnost má smysl, zapamatujte si co nejvíce podrobností
Na nevyžádané telemarketingové hovory si lze stěžovat u ČTÚ. Stížnost, kterou lze podat osobně či písemně, by měla obsahovat všechny důležité informace. Spotřebitel by v ní měl uvést své telefonní číslo, svého operátora, čas hovoru, volající číslo a ideálně doplnit i stručný obsah hovoru a název společnosti, která volala. Bez těchto informací nemůže úřad celou záležitost komplexně prošetřit.
Úřadu pomůže i případná zvuková nahrávka hovoru, pokud jí spotřebitel disponuje, není však podmínkou pro podání samotné stížností.
Setkali jste se v posledním roce osobně s nevyžádaným marketingovým hovorem?
Pokud úřad při prověřování zjistí porušení zákona o elektronických komunikacích, udělí subjektu sankci. Ta může být buď do výše až 50 milionů korun, nebo až 10 % z čistého obratu dosaženého za poslední ukončené účetní období, a to v závislosti na tom, která z hodnot je vyšší.
Spotřebitel by měl během obtěžujícího nevyžádaného hovoru také zdůraznit, že nevyjádřil souhlas ve veřejném seznamu a hovor jej obtěžuje. Je nicméně možné, že s telemarketingem u dané společnosti souhlasil někdy v minulosti, v takovém případě jej může společnost s nabídkami kontaktovat i nadále. Svůj souhlas může nicméně během takového hovoru odvolat, případně toto odvolání následně stvrdit i písemně.
