Aby mohli dotaci získat, potřebují k tomu spolupráci města. A právě tady narazili. Politici z vládnoucí strany ANO návrh na radě města zamítli. A stopli tak i jeho cestu k zastupitelům.
„Asi tři čtvrtě roku dáváme dohromady projekt zahraniční spolupráce, kdy jsme byli osloveni partnery ze Žitavy. V rámci dotačních fondů se nám podařilo najít ten správný program, z něhož by pro nás šly dva miliony eur,“ upozornil Petr Hubáček, jeden ze členů spolku Zachraňme kino Varšava.
Jenže, aby celá akce prošla, potřebují, aby se do ní zapojilo i město Liberec, jemuž budova bývalého kina patří. Město totiž musí nést desetiprocentní spoluúčast na projektu.
Navíc je potřeba pokrýt i provozní náklady, které představují roční částku zhruba milion dvě stě tisíc korun. Po dokončení rekonstrukce ale získá radnice dům v centru města zhodnocený na desítky milionů korun, aniž by do jeho opravy musela výrazně investovat.
„Proti opravě nic nemám, ale nelíbilo se mi, že město bude ročně platit více než milion korun za provoz. Když jsem šel do vedení města, byl jsem proti tomu, aby se bohulibé činnosti fanoušků v jistých oblastech platily milionovými částkami. Město na tom není ekonomicky právě nejlépe a co my víme, za rok třeba přijdou filatelisté, že potřebují výstavní síň a dva zaměstnance na otáčení známek a budou na to chtít od nás milion a půl. Tohle je to, co nám na tom vadí, navíc mi chybí i přínosy pro město,“ uvedl Tibor Batthyány, primátor města.
Celou budovu zhodnotíme, říká Hubáček
Petr Hubáček je však přesvědčen o tom, že politici z ANO rozhodovali pouze z nevědomosti.
„Oni ani neví, kdo sem do Varšavy nyní chodí. Od února, kdy jsme otevřeli, máme celý seznam akcí, které se tu pořádaly, a je fakt, že z jejich strany sem přišli lidé jen dvakrát, a to ještě na otočku. Jsme si jistí, že průměrně za jeden rok sem dokážeme přitáhnout zhruba deset tisíc nových lidí. Je jasné, že kultura jako taková není zrovna extra výdělečný sektor, ale myslím, že je pro Liberec dobré tady tu kulturu mít, i jen proto, aby byla protiváhou sportu,“ dodal Hubáček.
Peníze za provoz nejsou podle něj tak vysoké vzhledem k tomu, co za to město získá.
„Zhodnotíme budovu, kterou chtělo město zbourat nebo prodat za pár korun nějakému spekulantovi. Navíc my to všechno děláme dobrovolně, nikdo nám za to nic nedá,“ upozornil.
Na jejich straně stojí i náměstek primátora Jan Korytář a celá jeho strana Změna pro Liberec. Ten důvodům, proč politici z ANO projekt odmítají, příliš nerozumí.
Varšava není diskotéka
„Do kulturních zařízení a do sportu dáváme ročně mnohem více peněz. Navíc tady se dá většina té částky za provoz vytáhnout z grantů. Byl bych rád, kdyby to vyšlo, je to projekt, který se tady připravuje roky, a teď je výrazná šance, že se na to získají evropské peníze,“ zmínil náměstek.
Podle něj je mylná představa, že takovéto zařízení si na sebe vydělá jen v případě, pokud by tu byla třeba diskotéka.
„Ti kluci ze spolku jsou šikovní, mají kontakty a podaří se jim sem přitáhnout i lidi ze zahraničí, což může Liberec posunout zase někam dál,“ doplnil.
Teď proto hledá cestu, jak získat souhlas i koaličních partnerů a pak celý návrh předložit zastupitelům.
„Jde o to, že se stále posunuje harmonogram a zmenšuje se tak pravděpodobnost na dosáhnutí grantu. Čím déle žádost podáme, tím horší budou podmínky. Co nejdříve tedy musíme začít dělat na projektové dokumentaci, ale to bez souhlasu rady a zastupitelů nemůžeme,“ dodal Petr Hubáček.
Vznikne tu univerzální kinosál
Občanské sdružení Zachraňme kino Varšava vzniklo jako právní zástupce názorů Liberečanů, kterým nebyl lhostejný osud chátrajícího kina.
Z veřejné sbírky i z nejrůznějších grantů se zatím podařilo opravit foyer, kde dnes funguje kavárna a pořádají se tu i koncerty.
Po rekonstrukci tu vznikne univerzální kinosál, kde kromě promítání filmů budou probíhat i divadelní představení, přednášky, sympozia.
Prostory využívá už nyní i Základní umělecká škola v Liberci. „Naši žáci tady mají koncerty, hlavně na konci roku, v průměru dvakrát, třikrát do měsíce tam nějakou akci máme. Uvažujeme i o tom, že bychom využívali prostory jako pracoviště pro naše dramatické kroužky. Myslím, že nadšenci ze spolku už Liberečany přesvědčili, že to myslí vážně, vyplnili tu kulturní oblast, která chyběla,“ prohlásil Tomáš Kolafa, ředitel ZUŠ Liberec.
