Krev chodí v Liberci darovat i vězeňská služba. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Po covidové odmlce se dárci krve v Liberci vracejí, pomáhají i sociální sítě

  • 1
Dárci krve se po covidové odmlce vracejí na transfuzní oddělení Krajské nemocnice v Liberci. Polovina prvodárců jsou mladí lidé, při akutním nedostatku krve se osvědčily facebookové výzvy.

Při operacích se díky šetrným technikám dnes spotřebuje daleko méně krve, na druhou stranu přibývá hematologických či onkologických pacientů, při jejichž léčbě jsou transfuzní přípravky potřeba. Za loňský rok eviduje Krajská nemocnice Liberec (KNL) téměř 11 tisíc odběrů takzvané plné krve a 4 800 odběrů plazmy.

„Odebíráme tolik, kolik potřebuje nemocnice a okolní zdravotnická zařízení. Plně zásobujeme Českou Lípu, Jablonec nad Nisou, Tanvald a Turnov,“ vyjmenovává primářka transfuzního oddělení Renata Procházková.

Pokud o pomoc požádá například krevní banka z Prahy, tak se jí nemocnice snaží vypomoci. Že by se museli pro potřeby regionu naopak z Liberce obracet na jiné krevní banky, to se děje jen výjimečně, maximálně třikrát za rok.

„Jednou za čas se sejde víc akutních pacientů určité krevní skupiny, tak vám samozřejmě přípravky začnou mizet rychleji, než je stíháte standardním zvaním dárců doplňovat,“ vysvětluje primářka.

Příkladem mimořádné situace mohou být třeba těžké úrazy dvou nebo tří motorkářů ve stejné době. V takovém případě se snaží transfuzní oddělení rychle pozvat vhodné dárce, aby přišli ideálně do několika hodin.

Dárce svolávají na Facebooku

Při tom se osvědčila především facebooková skupina „Transfuzní oddělení KNL“. Na urgentní výzvu nemocnice dárci reagují telefonem nebo elektronicky. Zvací systém, který funguje již několik let, se naučili dobře využívat, jeho prostřednictvím se přihlašují i k pravidelným odběrům. „Daří se nám tak s těmi prostředky lépe hospodařit,“ říká Procházková.

Odběry probíhají denně, v létě v omezenějším provozu třikrát týdně. Plazma se odebírá každý den i přes prázdniny. Přípravky z krve dárců jsou pacientům k dispozici 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Jejich příjemci jsou jak miminka, tak dospělí či senioři ve věku 90 let a výš.

Přestože se prvodárci rekrutují ze všech věkových skupin, téměř polovina z nich jsou mladí lidé od 18 do 30 let, čehož si nemocnice považuje. Druhé půlce je mezi 30 a 60 lety.

O svou krev se pravidelně dělí příslušníci armády, záchranáři či policisté, ale i hasiči nebo příslušníci vězeňské služby. Na transfuzním oddělení v Baarově ulici v Liberci se střídají také celé rodiny. „Opakovaní dárci přivedou své děti, když je jim osmnáct let. Přichází i kolegové z práce,“ popisuje Valerie Fojtová, staniční sestra transfuzního oddělení.

Z hokejistů Liberce se stali dárci krve. Šlo to rychle, kývl Ordoš

Nejlepšími náboráři jsou prý spokojení dárci. Těm se kromě jednoho dne placeného volna dostává také daňového zvýhodnění, proplacení jízdného nebo občerstvení před a po odběru.

„Využili jsme Světového dne dárců krve a pořídili jsme pro ně nový kávovar. Mají na výběr ze čtyř nápojů a zatím si to pochvalují,“ doplňuje Fojtová.

Brzy se oddělení bude pyšnit „návlekovými automaty“, které ušetří dárcům nejen čas, ale i ohýbání. „Strčíte si do nich nohu, vytáhnete ji a máte návlek na noze. Dárci nám tu nebudou muset tancovat na jedné noze,“ směje se staniční sestra. Sundání návleků ale i nadále zůstane v jejich režii.

Ne každý, kdo by chtěl krev darovat, ale nakonec usedne na odběrové křeslo. Z příchozích vyřadí nemocnice asi 5 až 6 procent nevhodných dárců. Nejčastějším důvodem je chudokrevnost, kdy kvůli stravovacím návykům nebo frekventovanému dárcovství krev darovat nemohou.

Také je občas nutné dočasně vyřadit dovolenkáře, kteří se dostatečně neinformovali o tom, jak dlouho po návratu ze zahraničí musí s odběrem vyčkat, aby neohrozili příjemce krve. V současné době mají čtyřtýdenní utrum dárci, kteří navštívili země s výskytem západonilské horečky, například části Itálie a Německa, Maďarsko, Řecko či Srbsko.

Darovat krev mohou lidé od 18 do 65 let, vrchní věková hranice se však nedodržuje za každou cenu. Když je někdo starší a jeho bezvadný zdravotní stav potvrdí lékař, může k odběru také. „Uvidíme, jak se to bude s prodlužováním lidského života vyvíjet,“ uvažuje Procházková.

Liberecké nemocnici chybí krev, shání nové dárce

„O darování krve jsem se zajímala, ale nikdy jsem nedarovala, protože mám anémii a sama bych si tím uškodila,“ líčí studentka Petra Králová, jejíž spolužáci darují plazmu za peníze. „Myslím, že chodí každé dva týdny, což dělá asi 1 600 korun za měsíc. To je docela dost. Vím, že se to ale nelíbí jejich rodičům, kteří jim ty peníze prý raději dají, než aby darovali plazmu takhle často,“ prozrazuje.

Přestože liberecké nemocnici konkurují soukromá centra na odběr plazmy, dárci jí neubývají. Nosným je pro ni i nadále dárcovství plné krve, odběry plazmy jsou spíše doplňkové. „Myslím, že se řadíme mezi velké transfuzky,“ míní Procházková s tím, že oproti roku 2021 loni přibylo asi 490 nových dárců. Jejich útlum byl podle ní způsobený covidovou pandemií. „Lidé měli jiné starosti než přemýšlet o darování krve,“ konstatuje.

Každý dárce musí mít povolení k dlouhodobému pobytu v České republice, s sebou musí přinést občanku a průkaz pojištěnce. Pokud jde o cizince, měl by umět dobře česky. V případě nejasností a dotazů mohou zájemci zavolat na bezplatnou linku +420 800 100 091.

13. června 2023