Podle webových stránek Povodí Labe vyschly v některých oblastech severních Čech mělčí prameny. Velkým nádržím něco takového nehrozí, ale i na nich se dlouhodobý nedostatek deště podepisuje.
„Na jablonecké přehradě jsem čtyřicet let a tak málo vody jsem kvůli suchu ještě nikdy nezažil,“ tvrdí hrázný Jiří Chmelař.
„Hladina přehrady je o více než tři a půl metru pod maximálním stavem. Ale nic vážného se neděje, ryby mají vody dost. Jen v zimě nebude na přehradě tak velká plocha na bruslení.“
Zásobní prostor jablonecké přehrady není plný ani z poloviny. Přitéká tam nyní sedmkrát méně vody, než z ní odtéká. Povodí Labe z přehrady vypouští nejmenší přípustné množství vody - tedy necelých 70 litrů za vteřinu.
Kdyby ještě víc ubralo, ohrozilo by ryby a další živočichy v řece Nisa. Stejně musí postupovat na všech ostatních přehradách.
„Do josefodolské přehrady přitékalo na začátku týdne kolem šedesáti litrů vody za vteřinu, musíme ale neustále odpouštět sto dvacet litrů za vteřinu. Dalších zhruba sto padesát litrů za vteřinu posíláme do úpravny v Bedřichově, kde se vyrábí pitná voda,“ uvádí josefodolský hrázný Petr Ševčík.
„Hladina přehrady v Josefově Dole se dostala skoro tři metry pod maximální úroveň. Zásobní prostor přehrady je zaplněný zhruba z osmdesáti procent,“ dodává s tím, že na podzim se hladina snižuje denně zhruba o dva centimetry. „Nakrátko přestala klesat pouze minulý týden, kdy pršelo tři dny za sebou.“
V podobné situaci se ocitla rovněž Souš, jež slouží s Josefovým Dolem jako zdroj pitné vody. Ze Souše ji odebírá hlavně Jablonec nad Nisou a Tanvaldsko, z Josefova Dolu Liberec.
„Denně hladina klesá o dva až tři centimetry. Jsme téměř tři metry pod maximálním stavem,“ upozorňuje hrázný ze Souše Stanislav Senohrábek. „Ale pro zásobování obyvatel pitnou vodu zůstává v přehradě vody stále dost.“
Také v Josefově Dole má situace ke krizi ještě daleko. V Jizerských horách a v údolích pod nimi však voda chybí jako už dlouho ne.
Déšť se téměř neprojevil
Ačkoli minulý týden pršelo tři dny za sebou, na přítocích do přehrad se déšť takřka neprojevil, byť někde spadlo až 45 litrů na metr čtverečný.
„Kvůli dlouhotrvajícímu suchu a letním vedrům je zem na podzim stále vyprahlá a skoro všechen déšť se do ní vsákl,“ vysvětluje Ševčík. „Muselo by pršet alespoň třikrát víc, aby hladina přehrady výrazněji stoupala.“
Liberecká přehrada v Harcově nemá daleko k označení poloprázdná. Její zásobní prostor obsahuje přes 350 tisíc metrů krychlových vody, teď je tam asi 200 tisíc metrů krychlových. Do řeky Nisy musí přehrada podle hygienických norem pouštět 40 litrů za vteřinu, ale přitéká do ní jen asi 20.
V řekách přibyla po třídenních srážkách voda jen nakrátko. Pak se vrátily k letošní každodennosti - tedy ke stavu sucha. Povodí Labe ho zaznamenává na Nise, Smědé, Jeřici, Kamenici i na Jizeře.
Sucho se projevuje rovněž v lesích, ačkoliv jsou v Jizerských horách mnohem zelenější než v mnoha jiných oblastech republiky.
„Na vysychajících kamenitých mělčích půdách ve středních polohách Jizerských hor se objevila místa, kde bukové stromy shodily listí už v srpnu,“ podotýká Jiří Hušek, regionální ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny.
„Ale věříme, že na jaře znovu vyraší. Jinak se v Jizerských horách kvůli suchu žádné drama nekoná. Ve srovnání se středočeským Orlíkem nebo s jihomoravským Vranovem je v přehradách vody pořád dost. Povodí Labe by je stejně odpouštělo, aby na jaře zachytily vodu z tajícího sněhu.“
Ekologové, lesníci i vodohospodáři věří, že letos konečně přijde zima bohatá na sníh. „Dvě zimy po sobě ho napadlo velmi málo, což hodně přispělo k současnému suchu,“ konstatuje Ševčík.
Podívejte se, jak letošní sucho poznamenalo přehradu Orlík
13. října 2015 |
