Při bližším pohledu je patrný rytý dekor připomínající vlčí zuby. Spolu s nálezy střepů z doby bronzové i z dalších období svědčí o tom, že místo je opakovaně osídleno od pravěku až po současnost.
„Za celých jedenadvacet let mé kariéry jsem ještě takový nález neměl. Jehlice je neuvěřitelně neporušená, ani ji nemusíme restaurovat. Má na sobě jen ušlechtilou patinu. Nebudeme ji odstraňovat, chceme lidem nález co nejvíce přiblížit v podobě, v jaké jsme jej vyjmuli ze země,“ řekl archeolog Petr Brestovanský.
Jehlice měří čtrnáct centimetrů
Jehlice ležela asi deset metrů od jižní stěny východního křídla zámku. Tým výzkumníků ji našel v metrové hloubce u zdi pozdější pískovcové stavby.
Archeology udivilo, že ji před několika staletími nenalezli už tehdejší stavitelé. Objekt jámy z doby bronzové, kde se našlo také množství střepů z rozbitých keramických nádob, totiž protínala asi tři sta let stará zeď.
Nalezená jehlice, jež sloužila ke spínání oděvů a možná i jako ozdoba do vlasů, měří 14 centimetrů, průměr hlavice je 16 milimetrů.
„Jehlice má kompletně zachovalou, takzvanou pečetítkovou hlavici. Jedná se už o pokročilejší fázi. Je zdobená rytým dekorem a krček je plasticky zdobený,“ přiblížil vzácnost nálezu Brestovanský.
Nalezený předmět ještě čeká zevrubné laboratorní zkoumání. V plánu je také spektrální analýza, která určí přesné složení kovů.
Jehlice zamíří do zámku
Pravěká jehlice zcela jistě neskončí zasunutá v depozitáři muzea, od místa nálezu se vzdálí jen několik metrů. Stane se totiž jednou z ozdob připravované archeologické expozice ve Svijanském zámku.
Zámek koupil a opravuje pivovar Svijany, podobu expozice navrhla společnost ARCHA 13 ve spolupráci s architektem Davidem Vávrou.
Lidé patrně už příští rok v létě uvidí především předměty z výzkumu pohřebiště Cecilka. Archeologové naleziště považovali za objev posledních padesáti let.
Přesto se v Příšovicích nepodařilo vybudovat archeopark a vzácné naleziště ustoupilo výstavbě rodinných domů. Pro svoji důležitost ale bylo naleziště prohlášeno archeologickou kulturní památkou. Pod tamními parcelami totiž stále leží další hroby.
Archeologové nemají z okolí Svijanského zámku jen nálezy z doby bronzové, ale i z mladší doby kamenné. Našli také doklady osídlení ze 13. století - kromě střepů také základy obydlí.
Velké plány na zámku
„K roku 1346 se datuje první písemná zmínka o Svijanech, původně Sviňanech. Byl tu dvůr, kde se chovala prasata, aby cisterciáčtí mniši z kláštera Hradiště měli pro sebe dostatečné zásoby jídla,“ vylíčil Petr Brestovanský.
Kromě archeologie obsáhne připravovaná expozice ve Svijanech také mnoho dalších menších výstavních prostor, kde bude popsána historie zámku, dřívější pivovarnictví, tajuplné podzemí v regionu nebo fenomén školy Montessori.
„Zámek a pivovar k sobě vždy historicky patřily. Máme také zájem na tom, aby se stal kulturním a společenským centrem obce a celého přilehlého okolí,“ vysvětlila před časem mluvčí pivovaru Svijany Petra Winklerová.
