V Liberci u kostela Nalezení svatého Kříže skončila kompletní rekonstrukce...

V Liberci u kostela Nalezení svatého Kříže skončila kompletní rekonstrukce zchátralé kaple božího hrobu z 18. století. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Od zkázy dělila kapli poslední cihla, teď je z ní v Liberci modrá kráska

  • 3
Je to jedna z nejcennějších barokních památek v Liberci, a přesto o ní moc lidí ani netuší. Kaple Božího hrobu v zahradě kostela Nalezení svatého Kříže na Malém náměstí totiž dlouho připomínala spíš vybydlený squat než svaté místo. Teď opět vypadá jako nová.

„Zásadní bylo dostat kapli do původní podoby a všechno na sebe navázat. Zdivo, krovy, aby byly zachované původní tvary. Protože stav kaple nebyl vůbec dobrý. Od zřícení ji dělila poslední cihla. A to doslova. Když jsme odstranili veškeré nesoudržné zdivo, dostali jsme strach, jestli nedojde k samozřícení,“ líčí šéf restaurátorské firmy Aron House Michal Felgr. 

„Museli jsme postavit podpůrnou konstrukci, aby se tak nestalo. Čekali jsme, že ten stav nebude dobrý, ale ve skutečnosti byl ještě horší, než byl původní předpoklad. Ale naštěstí se všechno technologicky povedlo, takže tu můžeme kapli slavnostně otevřít,“ popsal nelehkou záchranu kaple.

Kvůli děravé střeše do kaple přes třicet let zatékalo, protože zloději z ní ukradli měděné plechy. Krovy tak ztrouchnivěly a dovnitř se dostala plíseň. Loni se kvůli náporu sněhu zřítila část římsy. Propadla se i ozdobná věžička na střeše. Kaplí navíc začaly prorůstat náletové dřeviny.

Zimu by už nepřežila

„Bylo jasné, že když kapli nezachráníme teď, tak tuhle zimu už by nepřežila. Zřítila by se a byla by z ní jen hromada kamení,“ poukazuje náměstek primátora pro kulturu Ivan Langr.

Renovace přišla na dva a půl milionu korun. Dva miliony dalo město Liberec, zbytek Liberecký kraj. Proměna Božího hrobu je obrovská. Zatímco dřív měla fasáda nepříliš výraznou béžovou barvu, teď ji rozhodně nikdo nepřehlédne.

„Říkám jí soukromě modrá kráska. Podařilo se totiž při průzkumu několika vrstev omítek najít původní barvu, říká se jí nebeská modř. S památkáři jsme se dohodli, že nebeskou modř sem vrátíme, vypadá to úžasně,“ nešetřil Langr chválou.

Na náměstí se nevrátí

Co se ovšem už vrátit nepodaří, je původní umístění kaple. Vážený liberecký radní a obchodník se suknem Andreas Joseph Wondrak ji totiž v roce 1772 nechal postavit při západní zdi kostela svatého Antonína na dnešním Sokolovském náměstí. A to z úcty k Bohu a pro ozdobu města, jak hlásala kamenná deska na fasádě. Jenže v roce 1865 se kaple přesunula z náměstí na současné místo, kde téměř v zapomenutí pomalu chátrala.

Zajímavé je, že jako letopočet vzniku kaple se všude uvádí rok 1722, stojí to i na opravené fasádě. „Je o ale chybný údaj, ve skutečnosti se postavila o 50 let později. Zřejmě při pozdějších restaurátorských pracích došlo při obnově vybledlých písmen a číslic ke špatné intepretaci a místo sedmičky napsali dvojku,“ vysvětlil Langr.

Kaple má být kopií Božího hrobu, který v roce 1465 nechal ve Zhořelci postavit tehdejší primátor Georg Emmerich po návratu z Jeruzaléma. Tam se vydal, aby se očistil z podezření z kacířství, které proti němu vznesli jeho političtí protivníci, kteří neschvalovali jeho spolupráci s husitským králem Jiřím z Poděbrad. Stavba se pak stala inspirací pro řadu dalších obdobných kaplí ve střední Evropě.