Bude například nutné řešit stav místních vozovek a pozemků po těžbě nebo budoucí podobu zdejších lesů.
„Pro ilustraci - v roce 2018 bylo vytěženo kalamitní dřevo o objemu 18 tisíc metrů krychlových, postupně to narostlo do míry, která je na letošek odhadovaná na 400 tisíc. Takže to je obrovský nárůst,“ uvedl radní.
Pomoci zvládnout kůrovcovou kalamitu by měla nově zřízená koordinační skupina. Ta bude podle radního sledovat situaci po odborné stránce a zároveň dohlížet na zájmy vesnic a měst.
Mezi činnosti koordinační skupiny bude patřit například informovat místní obyvatele o chystané lokalitě těžby dřeva a upozornit včas na různá opatření, jako je omezení vstupu do lesa nebo omezená průjezdnost. To se může dotknout jak místních obyvatel, tak i turistů.
Cokoliv jiného než smrky
„Je důležité zmínit, že ve skupině nemůžeme přijmout žádná závazná usnesení nebo někomu něco nařídit, ale měkkou cestou eliminovat samotné dopady těžby a zapracovat na tom, aby v budoucnu měl les lepší podobu. Tedy méně náchylnou na tuto situaci, což znamená s menším podílem smrků,“ pokračoval Židek.
Podle něj sice skupina nemůže určit přesnou skladbu stromů, bude ale vyvíjet tlak, aby bylo vysazeno cokoliv jiného než smrk. „Při tom objemu holin, které vznikají, je každá sazenice dobrá,“ poznamenal. „Uvažuje se, že se v některých oblastech vysadí rychle rostoucí bříza, pak se skácí, než narostou pomaleji rostoucí listnáče,“ uvedl radní.
Vzhledem k nedostatku sazenic se ale podle něj výsadbě smrků nevyhnou. Radní však doufá, že jich z celkového podílu bude méně než polovina. Řešit se bude muset podle něj i stav vysoké zvěře, která po vytěžení lesů přijde o životní prostor.
Obnova krajiny po skončení těžby je podle náměstka hejtmana Jana Svitáka důležitá i proto, aby se do oblasti vrátil cestovní ruch. Sviták zároveň předsedá spolku Destinace Lužické hory.
Bude ještě hůř
„Budeme se muset zaměřit na to, i z hlediska financí ze strany státu, abychom obnovili krajinu tak, aby byla vůbec průchozí, aby se vrátila možnost turismu,“ vysvětlil Sviták. Podle něj je nutné, aby aspoň páteřní cesty byly obnoveny.
„Momentálně je to tak, že upravené lesní cesty jsou jen pruh srovnaný bagrem, kde je půl metru bláta a nedá se tam jít. Je pak úkolem skupiny, aby se situace vrátila do normálu,“ dodal s tím, že ale chápe, že těžba je nevyhnutelná.
O škodách na komunikacích už podle něj jednají s Lesy České republiky, které jsou většinovým vlastníkem lesů v Lužických horách.
Kalamitu se Lesy České republiky snaží likvidovat už od roku 2019. Zatím neúspěšně. Podle ředitele regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny v Liberci Jiřího Huška bude hůř. „Další kůrovcové rojení je před námi. To pak v jednom lapači napočítáte za týden padesát tisíc brouků, někdy i víc,“ dodal Hušek.
Ve skupině zřízené Libereckým krajem budou odborníci z Lesů České republiky, ministerstva zemědělství, Agentury ochrany přírody a krajiny nebo krajského odboru životního prostředí.
