„Měli jsme nějakou představu, aniž bychom ale znali geologické podmínky. Až při tvorbě projektu se udělaly hloubkové vrty, které prokázaly, že půda je tam velmi neúnosná. To znamená, že by zakládání stavby vyšlo velmi draho. Proto jsme od této varianty upustili,“ zdůvodnil Horinka.
Idea lávky propojující Trojzemí ale zůstane. Most pro pěší a cyklisty bude zavěšen na pylonech, tedy ocelových lanech a změní se způsob zakládání stavby. Nad řekou Nisou, přesně v místě, kde se všechny tři státy geograficky setkávají, pak bude střed mostu. Kvůli riziku povodní bude také most výš nad hladinou Nisy než se původně počítalo.
Podobný most jinde v Evropě není
„Půjde o symbolickou spojnici našich tří měst, tedy Hrádku, německé Žitavy a polské Bogatyně. Troufám si říct, že most propojující Trojzemí nikde jinde v Evropě není, budeme tímhle unikátní,“ zdůrazňuje Horinka.
Jenže právě tato unikátnost nese s sebou i administrativní problémy. Stavební zákon je v každé zemi jiný, proto nejde stavbu povolit najednou. Každá ze tří zemí si tak povolí svůj úsek. Na podzim pak má polská strana podat žádost o dotaci, ze které se most postaví. Nejde přitom o malou částku. V přepočtu by mělo jít o sedmdesát milionů korun.
„Dotace by měla pokrýt osmdesát pět procent uznatelných nákladů. Na Hrádek, Žitavu a Bogatyni pak připadne k doplacení pět procent, což činí asi čtyři a půl milionu korun. Chceme se proto obrátit na Liberecký kraj, zda by nám s touto částkou nepomohl. Přeci jenom půjde o významnou stavbu v regionu,“ dodal Horinka.
Kdy přesně se ale s výstavbou začne není jisté. Vše závisí na tom, jak Poláci uspějí se žádostí o dotaci. Bez ní není v silách všech tří partnerů most pro turisty postavit.
