Desítky profesionálních i dobrovolných hasičů, ale také záchranářů a policistů do schodů nejvyšší budovy v Libereckém kraji běhaly již po sedmnácté. Po vyběhnutí je pak ještě čekala jedna z disciplín.
„Záchranáři i policisté mají za úkol pouze výstup do sedmnáctého patra. Záchranáři pak musí provést resuscitaci na figuríně a zhruba dvacet metrů ji přenést. Každý z dvojice policistů zase musí dvacetkrát beranidlem udeřit do zavěšené pneumatiky,“ prozrazuje jeden z velitelů akce – Josef Bednář ze Sboru dobrovolných hasičů Růžodol I.
„Policisté všem s beranidlem neběží celou dobu, ale vezmou ve čtrnáctém patře. Je totiž velmi těžké a i ty tři patra s ním běžet je úctyhodný výkon.“
Nejtěžší to však v sobotu mají hasiči. „Na sobě mají asi patnáctikilovou zátěž, plnou výbavu, třívrstvý zásahový oblek, přilbu, dýchací masku a s sebou táhnou proudnici, lano. Navíc ještě před výstupem musí absolvovat silový víceboj. A nejdou do sedmnáctého patra, ale ještě o čtyři poschodí výš,“ dodává Bednář.
Hasiči zvládají doběhnout nahoru, kde musí ještě smontovat hadici, v čase něco přes tři minuty. Vše jim ještě stěžuje umělý kouř. „Rekord je něco pod tři minuty, udělal ho jeden náš člen asi před deseti lety a je stále nepřekonaný,“ podotýká Bednář.
Sám Bednář po schodech libereckého mrakodrapu také několikrát běžel. „Pro mě to bylo náročné také na psychiku. Nejhorší totiž je, že v každém patře je umístěno číslo patra a když tak běžíte a vidíte, jak to jen velmi pomalu přibývá a počítáte si, kolik ještě máte poschodí před sebou, není to moc příjemné,“ svěřuje se s úsměvem Josef Bednář.
Podle něj se občas stává, že nějakého z hasičů přijde na schodech krize. „Ne, že by rovnou zkolaboval, ale dostane se třeba do dýchací krize, strhne si masku. Pak ho ale musíme ze závodu diskvalifikovat. Ale naši muži si alespoň díky závodu prověří, na čem třeba ještě musí zapracovat,“ uzavírá Bednář.
