Expozice, rozvržená do čtyř sálů Výstavní síně "13", se však neomezuje na výtvarné umění, tedy na kresby, akvarely, oleje nebo sochy. Zahrnuje rovněž četné fotografie a jeden filmový snímek. Přičemž je záhy zřejmé, že takzvané vysoké umění, symbolicky zatížené sondy do duše zločince nebo jeho oběti, tentokrát zůstaly stranou.
Autoři výstavy dali přednost umění výrazově lehčímu, populárnímu, které se v době svého vzniku orientovalo na co nejširší obec potenciálních konzumentů.
Portréty prostitutek a vrahů
A tak se v galerijních sálech střídají pohledy do zešeřelých koutů staré Prahy, přímo vybízejících ke zločinu, s portréty pouličních prostitutek, loupežníků a vrahů, mezi kterými nechybí tvář legendárního Václava Babinského nebo lehké holky Tonky Šibenice, jejíž příběh literárně zpracoval Egon Ervín Kisch.
Naivisticky vyvedené jarmareční obrázky, zachycující "oukladnou vraždu" a jiné divácky vděčné tragedie, doplňují titulní stránky Pražského illustrovaného kurýra, senzačních novin z přelomu 19. a 20. století, které referovaly třeba o "vraždě Rudolfa Mrvy" nebo "osudném výstřelu v Sokolské třídě".
Zábavnou rovinu výstavy podporují, respektive dotvářejí obrazy dobových strážců pořádku a jejich nástrojů. Vedle truhly na přepravu opilců a prvních antonů, čili vozů, v nichž byli transportováni zločinci, jsou fotoaparátem zvěčněné některé věznice a nápravné ústavy, mezi nimi "výchovný ústav pro blaho propuštěných káranců".
Humorný rozměr se však vytrácí s připomínkou antisemitsky podbarvené hilsneriády: procesu s Leopoldem Hilsnerem, domnělým vrahem Anežky Hrůzové, jehož kauza z roku 1899 byla záhy zpeněžena v písních i na stylizovaných pohlednicích.
Kupka i Drtikol
Vražedná realita sice sleduje především populární díla na titulní téma zločinu a trestu, tím však z výstavních sálů nevylučuje velká jména českého výtvarného umění 19. a 20. století.
Je s podivem, kolik se jich v plzeňské síni sešlo: z malířů František Kupka, Jaroslav Panuška, Josef Váchal, Jan Konůpek, Josef Lada nebo Viktor Oliva, z fotografů František Drtikol, z kreslících literátů František Gellner. Skicami ke známému plátnu Vražda v domě je zastoupený Jakub Schikaneder.
Vrcholů má plzeňská expozice několik. Tím vážným je série ilustrací k Meyrinkovu románu Golem, které v roce 1916 pořídil pražský Němec Hugo Steiner-Prag a jejichž uhrančivá, mystická atmosféra dodnes neztratila na síle.
Tím humorným je osmiminutový snímek Noční děs z roku 1914: groteskně zpracovaná vražda, jejíž nechtěná oběť musí urazit ještě několik štací, než dojde klidu. Sečteno a podtrženo: Vražedná realita návštěvníka pobaví i poučí. Tragédie si tu podává ruku s komedií.
Vražedná realita
Západočeská galerie v Plzni, Výstavní síň "13"
Výstava trvá do 16. května 2010.
HODNOCENÍ MF DNES 80%
