Jeho záznamy performancí z období normalizace posunují tvorbu do oblasti sociální zkušenosti, jeho kresby i koláže znevažují vysoké umění a jeho nejnovější projekt, při kterém vyzývá návštěvníky londýnského muzea moderního umění k líbání přes sklo, vyvolává úsměv na tváři.
Záznam Líbání je jedním z mnoha Kovandových projektů, které lze až do 1. června vidět v Galerii U Bílého jednorožce v Klatovech.
Holčičí výstava
"Výstava Když jsem byl malej, hrál jsem si s holkama představuje nejširší kolekci toho, co se z jeho díla v českých soukromých i veřejných sbírkách nachází, nejde však o klasickou retrospektivu," říká kurátorka Edith Jeřábková. "A to i přesto, že zahrnuje všechny oblasti jeho tvorby od 70. let po současnost."
Navíc Jiří Kovanda přizval k "holčičí" výstavě umělkyně Evu Koťátkovou, Silvinu Arismendi, Laďu Gážiovou či Veroniku Dolanskou, které pomohly udělat z výstavního prostoru hustě zabydlenou a často dosti úsměvnou změť uměleckých artefaktů.
Příkladem všudypřítomné nadsázky může být obraz přístavu s lodičkami, který z dálky vypadá jako dekorativní malba válečkem na zeď – z blízka však návštěvníkovi neunikne, že jde jen o vystřižený kus látky zapasovaný do rámu – či na vlasci zavěšené skulptury působící jako vesmírná "hovínka".
