Albrecht Dürer: Růžencová slavnost

Albrecht Dürer: Růžencová slavnost | foto: ČTK

Dürerova Růžencová slavnost je zčásti přemalovaná a chybí na ní moucha

  • 0
Olejomalba Albrechta Dürera Růžencová slavnost patří ke stěžejním dílům Sbírky starého umění Národní galerie. Dílo muselo být kvůli značnému poškození několikrát restaurováno. Z posledních průzkumů vyplývá, že rozsah oprav díla byl větší, než se dosud odborníci domnívali. To, co bylo v některých případech považováno za originál, jsou přemalby.

"Ve výsledku z originálu vidíme daleko méně, než jsme se domnívali," řekl akademický restaurátor Adam Pokorný. Obraz začali vloni zkoumat italští specialisté ve spolupráci s odborníky pražské Národní galerie. Výsledkem bádání budou detailní informace o podkresbě, podmalbách a autorských změnách díla. "Průzkum není úplně u konce, vznikly nové otázky a nové možnosti komplexního poznání díla," sdělil Pokorný.

Zjištěné poznatky přispějí k přesnému rozlišení původní Dürerovy malby a zásahů z barokní doby, kdy dílo také pravděpodobně v roce 1663 restauroval slavný český barokní malíř Karel Škréta. NG tímto průzkumem hrazeným z fondů Evropské unie mapuje i možnosti restaurátorského zásahu, který by pomohl potlačit následky kontroverzního ošetření obrazu v 19. století neznámým litoměřickým malířem Johannem Grussem.

Albrecht Dürer: Růžencová slavnost

Do Prahy obraz zakoupil císař Rudolf II., zaplatil za něj na tehdejší dobu horentní sumu 900 dukátů. Tvrdilo se, že obraz byl poškozen až v Praze. V benátských archivech se ale nedávno našla informace, že obraz byl poškozen už v Benátkách, za což neúmyslně mohl i sám Dürer. Z průzkumů však podle Pokorného jednoznačně nevyplývá, že by byl obraz poničen ještě před cestou do Prahy v roce 1606, kdy se do Čech dostal zásluhou malíře a nákupčího uměleckých děl pro císaře Rudolfa II. Hanse von Aachena.

Olejomalba Růžencová slavnost (Rosenkranzfest) o rozměrech 162 krát 192 centimetrů, která se řadí k nejcennějším dílům v českých sbírkách, zobrazuje Pannu Marii sedící na trůně s Ježíškem, svatého Dominika a anděly; spolu udělují požehnání v podobě věnců z růží věřícím. Na jedné straně klečí zástupci církve v čele s papežem, na druhé dostávají požehnání reprezentanti moci světské na čele s pozdějším císařem Maxmiliánem I. V pozadí výjevu přihlíží Dürer jako extravagantně oblečený mladík s dlouhými plavými vlasy, který drží listinu, na niž Dürer umístil svou signaturu.

Albrecht Dürer: Autoportrét s rukavicemi

Slavným dokladem kontroverzní restaurace z 19. století je moucha, kterou autor původně umístil na koleno Madony a která měla oklamat oko diváka a vyvolat zdání skutečné mouchy usazené na obraze. Dnes však na něm tato slavná "musca dureriana", která byla pozdějšími umělci často napodobována, není. O její někdejší existenci ale svědčí mnohé kopie. Odstranil ji patrně v letech 1839 až 1841 právě Gruss.

Výzkum Dürerova obrazu je hrazen z evropských fondů, příspěvek NG podle kurátorky Olgy Kotkové spočíval v poskytnutí deseti litrů dusíku. Náklady na týmy specialistů se pohybují v řádech statisíců korun, použité přístroje mají milionové hodnoty. Obraz je zkoumán v mobilní laboratoři, takže zůstává na místě a odpadají rizika spojená s jeho převozem. Laboratoř disponuje přístroji se spektroskopickými metodami. Všechny metody výzkumu jsou neinvazní, což znamená, že měření se koná bez odběru vzorků. Zkoumání několika metodami zahrnovalo přibližně 100 měření.

,