Digitální technologii používají i světoznámí grafici

Většina velkých soutěžních klání nepředstavuje pouze laureáty na ocenění pro příslušný rok, ale také vítězné umělce předcházejícího ročníku. Stejně tak je tomu i ve výtvarném umění. Právě tento typ přehlídky prací různých výtvarníků byl připraven ve výstavní síni na Staroměstské radnici v Praze v Křížové chodbě. Expozice Laureátů '98 se vrací k II. mezinárodnímu trienále grafiky, které proběhlo v Praze v roce 1998 s podtitulem Labyrint: vize a interpretace mýtu v současné světové grafice.

Podle slov hlavní kurátorky výstavy PhDr. Simeony Hoškové jde o expozici uspořádanou u příležitosti letošního trienále. "Tato část je nesoutěžní a představíme na ní čtyři vítězné umělce minulého ročníku," řekla Hošková. Soutěž III. mezinárodní trienále grafiky pak proběhne v říjnu s tématem Hledání identity tištěného obrazu v jeho hranicích.

Všichni čtyři představení umělci mají jedno společné - nepřistupují ke grafice pouze jako k tradičnímu výtvarnému vyjadřovacímu prostředku, ale snaží se do ní vnést moderní prvky. Používají digitální technologie, fotografii a pracují s prostorem. Tyto postupy nakonec kombinují s klasickým leptem, litografií nebo sítotiskem, aby dílo získalo ozvláštňující nádech. Novými metodami zpracování grafických listů také nevědomky předznamenali letošní trienále, které chce právě na tyto techniky výtvarné tvorby upozornit.

Zahájení výstavy se zúčastnil i držitel Grand Prix '98 a jeden z vystavujících grafiků Luiz Monforte. Tento brazilský umělec se zaměřuje zejména na městské grafické struktury. Na výstavě je zastoupen dvěma cykly: Brazilské alegorie a Tichý pokoj. Základním výrazovým prostředkem jeho tvorby je hlavně fotografie a její digitální zpracování v kontrastu s ručním tiskem. Tímto neobvyklým způsobem se Monforte zamýšlí nad svým životem, historií i mytologií. V Brazílii se věnuje kurátorské a organizační činnosti a v Sao Paulu založil Mezinárodní studio obrazových technologií.

Ke knize se ve svých dílech obrací finská grafička Eeva-Liisa Isomaa. Pro její práci je typické spojování moderní digitální techniky s ekologickými materiály jako například polymery. Velkou pozornost také klade na výběr papíru - oblíbenými typy jsou pro ni japonské campi nebo vlastnoručně dělaný lněný papír. Další umělec, Santiago Serrano, je jedním z hlavních průkopníků španělské moderny 70. let. Jeho práce se vesměs zakládají na jednoduchosti tvarů a předmětů. Posledním z představených umělců je Polák Andrzej Bednarczyk. Jeho renesanční talent se neprojevil jen v grafice, ale také v malbě, kresbě, fotografii, scénografii, a dokonce i ve vlastní básnické tvorbě. Na vystavených grafických listech nejčastěji zpracovává nevysvětlitelné otázky lidské existence či tajmené základy lidské kultury.

Trienále grafiky 1

Trienále grafiky 2

Trienále grafiky 3

Trienále grafiky 4

Trienále grafiky 5

Trienále grafiky 6