Vzpoury jsou vlastně staronová kniha. Obsahuje rozhovory, které s protagonisty vedl na přelomu osmdesátých a devadesátých let Karel Hvížďala a jež už vyšly pod názvy Dálkový výslech, Soukromá vzpoura a Povídání.
Jako jeden celek se však objevují až nyní. Knihu, jejíž součástí je i řada dobových fotografií, v pondělí uvedlo nakladatelství Galén, v prodeji však bude až od 25. února.
Tři legendy, tři vzpoury
Hvězdná kombinace má své opodstatnění. Kniha je svědectvím o české minulosti, umění i těžkostech, řeč je o ženských stejně jako o ideálech.
Všechny tři osobnosti podstatně ovlivnily podobu českého divadla, všechny se vyhraňovaly proti vládnoucímu režimu. "Václav Havel bojoval s vládnoucí nenormalitou životem v pravdě, Pavel Landovský klaunstvím a Jiří Suchý prací," uvádí Hvížďala.
Jako první, mezi lety 1985 a 1986, vznikl Dálkový výslech s Václavem Havlem. Zpočátku začínal korespondenčně, posléze však Havel na základě zaslaných otázek namluvil na magnetofon čtrnáctihodinový záznam. Bylo zrovna mezi Vánocemi a Silvestrem a disident se skrýval v jednom vypůjčeném bytě.
"Odpovědi z magnetofonových pásků na mě dýchly zvláštní ‚dálkovou intimitou‘, protože z nich bylo slyšet i dýchání, šlukování a vyfukování dýmu z cigaret či nalévání whisky, kterou si k práci Václav Havel koupil," vzpomíná v přemluvě Karel Hvížďala.
Roku 1987 se zrodil rozhovor s Pavlem Landovským, který za autorem přijel do Bonnu a na týden se tam zabydlel. Když však Hvížďala rozhovory přepisoval, nebyl spokojený, jako by ztrácely něco z Landovského živelnosti.
"Pavel Landovský při vyprávění hrál, skákal na židle, dělal grimasy," popisuje autor, jak rozhovor vznikal. Teprve po řadě úprav se Hvížďalovi podařilo nalézt pro Landovského projev příhodný jazyk.
"Stejně jsem všechno, co bylo důležitý, zapomněl říct, ještě dnes se budím s hrůzou, že jsem neřekl, jak jsem byl zavřený, nebo to o tom praseti," rozčiloval se na včerejším křtu Landovský, že v knižním rozhovoru byly učesané některé jeho sprosťárny. Třeba, že z devíti slov hovno bylo najednou osmkrát lejno.
Také poslední ze zmíněných rozhovorů vznikl v Bonnu a byl magnetofonový. Hvížďala původně usiloval o interview s Jiřím Suchým už v roce 1986, spolupráci nicméně domluvili až po převratu – natáčelo se v červenci 1990.
